Rád bych ve vás vzbudil touhu po změně ve vašich životech, protože věřím, že prostě musíme něco změnit.

Není až tak důležité zakládat sbory, důležité je šířit evangelium. Jestli zakládání sborů děláme jenom proto, abychom zakládali sbory, jsme mimo. Lidé se mohou nadchnout pro zakládání sborů, ale nevědí jak. Během pár let úplně vyhoří, a nezaloží nic.

Největší překážkou pro zakládání sborů je slovo začínající na p a končící na r. Ano, pastor. Pokud se my pastoři nezměníme, pokud ve svých životech něco nezměníme, neočekávejme, že se věci nějakým velikým způsobem posunou. Je potřeba změnit srdce, nejen přejmout nějaký trend. Všichni chceme šířit evangelium. Otázka je, kolik svého pohodlí jsme ochotni obětovat, kolik jsme ochotni pustit služebníků, nakolik jsme ochotni měnit sami sebe.

Sám si uvědomuji, že čím jsem starší, tím jsem pohodlnější. Čím jsem starší, tím míň chci věci měnit, protože mi vyhovuje to, v čem vyrůstám a co funguje. A čím jsem starší, tím mě Pán Bůh víc vyzývá, abych se nebál vstupovat do nových věcí.

Jednoho dne jsem řekl: „Radikálně změním svůj život.“ Předal jsem vyškovský sbor Viktorovi Balážovi a začal jsem pracovat v jiné oblasti. Kdybych to neudělal, možná by mě to úplně zabilo. Měl jsem krizi středního věku, aniž bych si to uvědomoval. Došlo mi to až při službě Petra Krále na toto téma. Už po prvním semináři jsem byl úplně v depresích… Když jsem začal víc uvažovat o zakládání sborů, můj život to absolutně obrátilo. Dodnes jsem neustále nadšen z toho, co Pán Bůh dělá, můžu chrlit spoustu svědectví…

Nemůžu vám naservírovat za a), za b), za c) zakládání sborů. Každé zakládání je jiné. Ale existuje pár principů: Shodneme se na tom, že Česká republika je velikánský prostor, který potřebuje evangelium, a že my jsme povolaní k šíření evangelia? Někdy lidé, kteří mají touhu zakládat sbory, nejsou ochotni se změnit. Dnešní doba je strašně rychlá, a pokud se nezměníme, častokrát nedosáhneme toho, co Pán Bůh po nás chce.

– Pokud začneš zakládat sbor, diasporu, stanici, rozhodně budeš hledat lidi, kteří půjdou s tebou. Mladí jsou ochotni být blázny a jít tam, kam je potřeba. Zakládání sborů je úžasná možnost, kde můžeš uvolnit potenciál, který je v člověku.

– Chceš-li zakládat sbor, potřebuješ získat, vyučit zakladatele, a to možná úplně změní tvůj pohled na vyučování v církvi. Možná to změní tvůj pohled na finance, kterými sbor disponuje, jestli je důležitější budova, nebo evangelista… Přemýšlej, co Pán Bůh chce od tebe, od tvého sboru, od tebe jako pastora.

– Změna našeho přemýšlení. Když jsem byl mladý, říkalo se, že se kultura v naší společnosti mění po 5, 10 letech. Dneska, pokud nechytneš změnu, za dva tři roky ti ujede vlak. Jak vypadají naše sbory ve srovnání s tím, co je kolem nás?

– Snad každý zakladatel vám potvrdí, že když začnete zakládat sbor, objeví se skupina lidí, kteří už na vás čekají. Někdy máme utkvělou představu, že nemůžeme zakládat sbor, protože nemáme lidi. My jsme začali pracovat na pěti místech a na všech pěti místech jsme narazili na lidi, kteří na nás čekali, protože tam neměli žádnou církev. Setkali se s evangeliem, ale nevěděli, do jaké církve jít. Prakticky bez nějaké extra evangelizace jsme narazili na lidi, s kterými jsme mohli hodně rychle začít pracovat. Pokud nezačneme pracovat v místech, kam nás Pán Bůh povolá, s těm lidmi se nesetkáme. A ti lidé se nesetkají s námi.

–  Nejlepší dosah máte v místě bydliště. Když jsme zakládali v Bučovicích, chtěli jsme, aby lidi nejdříve jezdili do Vyškova. Oni to však odmítli, protože to znamená půlhodinovou cestu autem. Křesťan možná ještě přijede, ale nevěřící? I Bible povzbuzuje, abychom šli s evangeliem k lidem. To znamená, zakládejme sbory tam, kde jsou lidi, a nečekejme, že lidi přijdou k nám. Církev má být odstředivá, jak zmiňoval bratr biskup. My musíme jít k lidem, a ne lidi k nám.

– Lidé, které vyšlete zakládat sbor, to možná budou dělat trochu jinak, než byste to dělali vy. Mějme pestrost ve sborech. Myslím dokonce, možná je to trochu revoluční, že není špatné mít ve větších městech sbory třeba dva nebo tři. Právě kvůli pestrosti.

Tahle země nutně potřebuje evangelium. Naše sbory nutně potřebují proměnu. Nesmiřme se s procentním nebo dvouprocentním růstem církve, není to dobré. Osobně jsem přesvědčen, že desetiprocentní růst je absolutní minimum i pro vnitřní spokojenost v životě pastora. Nejde o to přežít, jde o to, rozšířit evangelium.

Jiří Pospíšil, pastor AC Bučovice

(příspěvek z konference, upraveno, zkráceno)