Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Hospodaření s časem po křesťansku

Napsal(a)   úterý, 18. prosinec 2018 16.07

„Nestíhám. Poraďte mi, jak mám vše stihnout, zejména v dnešní době.“

Otázkou organizace času se určitě nezabývají jen křesťané. Vyrostl z toho téměř celý obor. Dnes můžete navštěvovat přednášky, číst knihy a používat různé metody a aplikace, abyste nad organizací času zvítězili, byli efektivní a zároveň měli dost volného času.

Ačkoli jsou to pomůcky jistě dobré a osobně se snažím několik principů aplikovat i ve svém životě, všímám si, že problematika je poněkud hlubší a nejde jen o umění něco organizovat.

Přirovnal bych to k řízení člunu a řízení trajektu. Můžete být dobří kapitáni, ale záleží na tom, jak velká je vaše loď. Základní problém tedy tkví v otázce, zda toho v životě nechceme uvézt více, než na co máme přirozenou kvalifikaci.

Věc ztěžuje i fakt, že právě skrze různé nové nástroje na řízení času člověk dostává naději, že toho opravdu může stihnout více. To může být částečně pravda, ale částečně to může být docela zajímavý podvod. Opět bych to přirovnal k nějaké sci-fi, ve které člověk dostane různé implantáty, které rozhojní lidskou sílu a rychlost. V takové sci-fi pak vidíme člověka–polorobota s nadlidskou silou a schopnostmi. Je sice schopný, ale v zásadě je zmrzačený.

Tak jako má den 24hodinový cyklus, i člověk má jen jednu hlavu s jedním mozkem. Je sice pěkné, že dnes můžeme pracovat s počítači a mobily, které pracují s miliony informací, a do naší kapsy se vejde krabička obsahující třeba půl milionu dopisů (mailů a zpráv), ale naše hlava to neumí. Naše hlava se z toho točí a je unavená. Když je unavená hlava, je unavené celé tělo.

Nepřestává mě fascinovat, že přes množství techniky, která nám pomáhá toho stihnout stále více, slyším stále častěji stížnost na únavu. Máme myčky, pračky, sušičky, žehličky s kropením, sporáky s budíkem a hrnce s teploměrem. Kávu vyrábíme stiskem jednoho tlačítka. Když jsem byl malý, kávu si lidé mleli za pokladnou v samoobsluze, prádlo se dávalo z pračky do ždímačky a plínky se prosím praly a žehlily. A na té ždímačce jste museli sedět, aby vám neutekla z koupelny. To je nějakých 30 let zpátky. Ponechme zde památku i na panovníky středověku, císaře římské a faraony egyptské. Jejich záchody nesplachovaly a jejich poddaní neměli ždímačku mé babičky. Moc by mě zajímalo, zda také znali pojmy jako deprese a stres. Určitě znali, ale určitě to bylo z jiných věcí než dnes.

Někdy rád šroubuji myšlenky do absurdna, takže vás chci ujistit, že mým doporučením není vrátit se zpět do středověku. Mé doporučení spočívá spíše v tom, abychom si více uvědomili přirozené principy lidského života, prověřené časem a potvrzené Biblí. Uvedu pár klíčových rad, které v Bibli na toto téma vidím. Nepopírám tím výše uvedené, protože i v biblických dobách lidé nestíhali. Známe třeba příběh o Martě a Marii (L 10,38–42).

Klíčem k řešení však vždy byly jejich priority, jejich střídmost a pokojné chození s Bohem.

Priority

Když si člověk vybojuje čas, zastaví se a možná zjistí, že mnoho důležitých věcí, o kterých je přesvědčen, že jsou pro něj na prvním místě, vlastně nestíhá.

Může to být Bůh, manželka, děti… To vše se někam může vytratit pod tlakem všechny dobře zabezpečit a pod tlakem dobře Bohu sloužit.

Doporučuji vzít si k modlitbě kromě Bible ještě kalendář. Když se domodlíš, když k tobě Bůh mluvil, zkus tuto zkušenost ihned aplikovat do svého diáře. Napiš si na okraj priority, které ti Bůh připomněl, své skutečné sny, a pak jim připisuj konkrétní časy v týdnu. Ubezpečuji tě, že budeš muset svůj diář proškrtat, ale na druhou stranu ho naplníš tím nejlepším obsahem.

Tvůj diář je totiž určitým zrcadlem tvého srdce. Chceš-li znát, co je ve tvém srdci, zkus si sepsat, čemu jsi věnoval čas.

Střídmost

Snaha získat co nejvíc je člověku přirozená. Chceš-li něčeho mnoho, budeš tomu také muset dát mnoho času. Je jedno, oč jde. Někdo chce mnoho vzdělání, někdo chce všechny své děti co nejlépe kultivovat v různých kroužcích, někdo chce co nejlepší životní úroveň a někdo chce sekat opravdu velký trávník...

V jedné pohádce chtěla jedna špatná paní Dorota Machálová po svém manželovi hodně věcí, aby ho umořila a mohla dědit. Tak špatní asi určitě nejsme, ale uhonit se vzájemně umíme. Musím říci, že Pán nám v řadě věcí velmi požehnal. Máme dům i auto, mohu si koupit věci, které mám rád, ale neinvestoval jsem skoro žádný čas, abych cokoli z toho získal, kromě běžného zaměstnání. Chtěl jsem jen sloužit Bohu.

Chození s Bohem

To, že je Ježíš nedostižný vzor, neznamená, že není vzorem určeným k našemu následování. Fascinuje mě, že změnil svět na základě tříleté služby! Cokoli dělal, bylo tak efektivní, že to nemá srovnání. Kdo přišel, byl uzdraven, jídlo se množilo v koších. Když měl Lazar zemřít, Ježíš měl spoustu času nazbyt. Až později se za ním vypravil a vzkřísil ho z mrtvých. Dokonce se za to ani nemusel modlit. Jeho modlitba je vyslovena jen kvůli zástupu, aby lidem docvaklo, že jeho Otec ho slyší pořád.

Na tenhle životní styl opravdu nemám univerzální recept. Nemyslím, si že máme očekávat dosažení stejné úrovně efektivity, ale měli bychom se jí aspoň maximálně přiblížit. Ježíš prostě trávil časem s Otcem. Jestli toto v našem životě nebude fungovat, nepomůže nám sebelepší program pro time management.

Chození s Otcem nám také ukazuje, na čem opravdu záleží. Z lidského pohledu bylo lepší věnovat peníze za nardový olej na charitu než na tělo Ježíše (J 12,5). Můžeme dělat mnoho dobrých projektů, ale když netrávíme čas s Otcem, nemusíme svou snahou dělat Bohu skutečnou radost.

Spočítejme si, kolik dní můžeme teoreticky tady na zemi prožít. 29 200 při 80 letech života? Kolik je to hodin? Zastavme se a udělejme si prostor pro hledání toho, co vlastně od života chceme.

Když jsem jednou ležel v nemocnici s vědomím, že tu za chvilku nemusím být, bylo to silné téma k přemýšlení. Proč o tom nejvíc přemýšlíme, když je nám zle?

Podívejme se, kolik času čemu věnujeme a čemu ho vlastně věnovat chceme. Nekompromisně se zbavme všeho balastu v našem životě. Ten balast je úplně stejný jako naše mailová schránka na spam. Spamem však celkem pohrdat umíme. S potěšením všechen spam mažeme z počítače jedním kliknutím. V životě to za nás však žádný počítač neudělá.

Zastavme se před Bohem, zjistěme, na čem nám záleží nejvíc, a pak si tím teprve naplňme diář. Ostatní odpadne samo, protože den má jen 24 hodin. Vím, že se ho snažíme stále nafukovat a stíhat věci zítra. Ale až náš život opravdu skončí, už nic dalšího nestihneme.

Pavel Harabus

pastor sboru AC Brno

Naposledy změněno úterý, 18 prosinec 2018 16:08
Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.