Data na zemi
Přemýšlím, že současná éra by se dala nejlépe charakterizovat označením jako Doba datová. Vzduchem létají miliardy jedniček a nul, jejichž složením se můžeme koukat na televizi, poslouchat rozhlas telefonovat, posílat fotografie a videa z dovolené svým známým a komunikovat skrze sociální sítě. Data se poflakují na flashdiscích po kapsách, jsou zdrojem života našich počítačů, mobilních telefonů i celého internetu. Data jsou prostě všude kolem nás.
Spolu s tímto fenoménem roste potřeba data někam ukládat a zálohovat. Technických prostředků k tomuto učelu máme dnes dostatek, ale znáte to: Všechno má své mouchy. Harddisky, flashdisky, DVDčka, ftp, cloudy, dropboxy a podobné vymoženosti jsou sice velice sofistikované, ale naráží nejen na technologické mantinely. Zkrátka nejsou dokonalé. V průběhu používání se na nich začnou vyskytovat poruchy, jsou náchylné na vlivy okolí (teplota, mechanické otřesy…), na různé útoky zvenčí (viry, hackeři…), cloudové firmy mohou zkrachovat i se svými úložišti, zkrátka i přes nesmírně vyspělou technologii dnešních záznamových zařízení a velkou pečlivost, kterou věnujeme bezpečnému uložení, můžeme o svá, často nesmírně cenná, data přijít.
Data v nebi
Pán Ježíš nás vybízí, abychom si neshromažďovali poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou. Radí nám, abychom si své poklady shromažďovali v nebi, kde se tyto negativní okolnosti nevyskytují. (Mt 6,19–20) Pokud použijeme naši počítačovou terminologii, tak nás vyzývá, abychom pro ukládání svých drahocenných dat nepoužívali nedokonalé pozemské disky nebo cloudové zálohovací systémy, ale nebeská úložiště. Takové H–RAID diskové pole, neboli Heaven Redundant Array of Independent Discs.
Klíčová otázka, která se pravděpodobně nyní zvolna vynořuje v myslích čtenářů, kteří dočetli až sem, je, zda data uložená do nebeského úložiště budou dostupná až „pak“, nebo jsou nám k dispozici už dnes, „tady a teď“. Nevím, jak to máty vy, ale pro mě jsou data klíčovou záležitostí a bez svých dat se cítím jaksi nesvůj. Rozpracované soubory mám uložené všude možně – i tento text potřebuji mít uložený, protože si ho chci ještě dneska večer, než ho pošlu ke korektuře, přečíst a poupravit. Kdybych si ho uložil v nebi a tam si ho mohl vyzvednout až „pak“, tento článek byste si zrovna nečetli.
Slovo z Matouše, které je uvedeno v úvodu, se týká tajemství Nebeského království, které je možné poznat, jak hovoří Pán Ježíš, pokud jsme jeho učedníky. A jeho učedníky jsme přece nyní, tady a teď, ne? Věřím tedy, že tak, jak již nyní mohu poznávat tato tajemství, mohu i nyní využívat onu úžasnou nebeskou zálohovací databanku.
Ježíš zde rovněž říká zdánlivě nesrozumitelnou větu, že tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má. Pokud však máte špičkový flashdisk, na který jste si zapomněli uložit svůj pololetní projekt před tím, než došlo k havárii vašeho počítače, její význam rázem pochopíte: Pravděpodobně vám bude zabaven flashdisk a vy si budete hledat novou práci. Bez uložených dat je totiž jakýkoli disk nebo ftp k ničemu.
Obnova z nebeské zálohy
Ovšem ten, kdo má, tomu bude nejenže dáno, ale bude mít nadbytek. U dat obnovených z nebeského úložiště je tomu jinak, než v případě pozemského zálohovacího zařízení, kde dostanete zpět v nejlepším případě jen to, co jste si na něj uložili. Data obnovená ze zálohy na nebeském úložišti, mají pro počítačově myslící lidi jednu nepochopitelnou vlastnost – je jich totiž nadbytek – čili více, než jsme si jich tam uložili.
Nebeská úložiště však pojmou daleko více „materiálu“ než jen jedničky a nuly, ze kterých se skládají pozemské digitální soubory. Pokud totiž lze obnovit například mládí, pevného ducha nebo tvářnost země, jak to píše žalmista, pak přece musí jít obnovit skutečně vše, co nás jen napadne. A to je úžasná zpráva!
Avšak nesmíme zapomínat na zálohování. Nelze očekávat obnovu bez předchozího uložení – to ví dneska i každé malé dítko školou povinné.
Jindřich Novák
AC KC Český Těšín