„Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat. ‚V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal. V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ›Zastaň se mne proti mému odpůrci.‹ Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ›I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám, dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit, a nakonec mě umoří, aby si na mne nakonec nedošla a něco mi neudělala.‹‘ A Pán řekl: ‚Všimněte si, co praví ten nespravedlivý soudce! Což teprve Bůh! Nezjedná on právo svým vyvoleným, kteří k němu dnem i nocí volají, i když jim s pomocí prodlévá? Ujišťuji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?‘“ (L 18,1–8)

Drazí čtenáři,

letní měsíce bývají časem relaxace a dovolených. Člověk má více času přemýšlet o životě, což spolu s odpočinkem může přinést pozitivní změny do života. K vašemu letnímu uvažování proto nabízím několik myšlenek, které se týkají modlitebního života.

Modlitba je něčím zcela klíčovým pro lidský život. Téměř každý člověk se někdy modlí, alespoň ve chvílích, kdy mu takzvaně „teče do bot“. Někteří lidé se možná nemodlí v křesťanském slova smyslu, ale jsou si vědomi toho, že ne vše mají pod kontrolou, a tak se snaží naklonit si osud například pomocí různých drobných rituálů či amuletů.