Žijeme ve strašně těžké době. Ve vašich sborech jsem kázal před lety na téma svatost očí, uší, úst. Ale Duch svatý mi hned v nemocnici řekl, že tentokrát se na to podíváme z jiné strany.

Svatí buďte...

Začněme slovem: "Já jsem Hospodin, váš Bůh, posvěťte se, buďte svatí, neboť já jsem svatý. Neposkvrňujte sami sebe." (Lv 11,44) Starý zákon. Nový: "Vždyť je psáno: Svatí buďte, neboť já jsem svatý." (1 Pt 1,16) Zaznívá zde jasný příkaz pro mě i pro tebe: Buď svatý, a o tom se nedá diskutovat. Ale co to je svatý? Někdy se kvůli různým důrazům ptáme: Svatý člověk - může se smát?; Svatý člověk - jakou rychlostí může chodit? Jednou v autě mému synovi Staškovi jeden z bratří, kteří svatost měřili na kilometry, říká: "Bratře, jakmile překračuješ osmdesátikilometrovou rychlost, tak anděl strážný opouští auto." A on mu odpověděl: "Ano, bratře, a když překročím sto třicet, tak opouští auto i ďábel." A byli domluveni. Svatost se nedá takto měřit.

Co to je svatý? Jasně hovoří Starý i Nový zákon. Především bych chtěl upozornit, že Židům 12,14 říká: "Usilujte o pokoj se všemi, a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána." Všimněte si, že tu není řeč o darech a o jiných věcech, ale u svatosti je řečeno: Bez ní neuzříš Pána. Bez daru jazyků uzříš Pána, bez mnohých jiných dobrých skutků uzříš Pána, ale bez svatosti ne. A ve Zjevení Jana 22,11 je napsáno: "Kdo ubližuje, ať ještě ubližuje do konce, kdo je špinavý, ať se ještě ušpiní, a kdo je spravedlivý, ať ještě koná spravedlnost až do konce, a kdo je svatý, ať se ještě posvětí." Tvým i mým celoživotním úkolem je pracovat na tom, abychom se posvěcovali.

Máme v Bibli v listu Židům celou kapitolu, o které říkáme, že to je listina mužů a žen víry. Najděte mi v Bibli listinu svatých mužů a žen. Předem upozorňuji, nenajdete. Tak jsem hledal, kdo je v Bibli svatý. Našel jsem: Abraham, Izrael, Levi, Nazaréni a nevěsta Beránkova. Ale kromě Abrahama jako jedince v Novém Zákoně najdete jednoho: Jana Křtitele. Byl svatý. Ale nevěsta Beránkova také. Takže co to znamená a co to obnáší být svatý?

Tak především, pokud jednou chceš být svatý, pak musíš přijmout, že Bůh začne mluvit do tvého života.

Vyjdi

Abraham chtěl být a byl svatý. A Bůh řekl: "Vyjdi." Bůh mu nezjevil plán. V tom je ten problém. V těchto dnech jsem byl překvapen, když jsem se dočetl, že moravští bratři opouštěli Moravu na základě proroctví jednoho z jejich otců. Řekl: "Budete muset odejít." Bůh měl i v době náboženského pronásledování nekatolíků svůj plán. A tak být svatý znamená přijmout, že vstoupím do Božího plánu, a přijmu, že mi Bůh nebude všechno zdůvodňovat.

Když těm moravským bratrům Bůh řekl, že budou muset odejít, uvědomil jsem si, že mohli přijmout od shovívavějších jezuitských farářů kompromisní návrhy a "nějak přežít". Ale oni měli proroctví svého dědy. Přišel bratr Kristián David a řekl: "Půjdete." Oni řekli: "Amen, půjdeme." První rodinu tvořilo šest dospělých a čtyři děti, mezi nimi dvě tříměsíční dvojčata. Na zádech nesli veškerý majetek, a tajně v noci vyšli. Oni byli svatí.

Chci ukazovat v Bibli i v životě, že být svatý znamená připravit se, že Bůh bude mít můj život k dispozici bez ohledu na to, že některé věci se mi možná nebudou líbit. My bychom klidně mohli říct: "Bože, a proč jsi nezpůsobil, že by se ta dvojčata narodila o něco později, anebo že by ten odchod mohl být později." Bůh rozhodl, a oni šli. To je ta váha svatosti, když přijímám, že On všechno dělá dobře.

Áron byl svatý a nemohl si dovolit dělat, co by chtěl. Nemohl si vzít kdekoho. Synové Áronovi měli i určené hranice, koho si mohou vzít. Nesměl odcházet od chrámu. Nesměl to, nesměl tamto. Čili být svatý znamená, že já dobrovolně přijmu něco, i když tomu nerozumím. Ano, přijal jsem kdysi před Hospodinem závazek, že s výjimkou léku a Večeře Páně nepožiji alkoholický nápoj. A stalo se, že si nás pozval předseda vlády. Když jsem si sedl ke stolu, viděl jsem, že každý před sebou máme sklenici s vínem, protože předseda vlády si chtěl s každým přiťuknout. Tak jsem se přihlásil a říkám: "Pane předsedo, jsem ve smlouvě s Bohem, nemohu." A on mi říká: "Já bych si rád přiťukl." A dodává: "Pane biskupe, co když vám tam nechám nalít pomerančový džus?" Pak jsem odpověděl: "Klidně." Bohu záleží, aby nebyla znevažována Večeře Páně.

Jako Boží služebník ne všechno mohu. Představte si, že třeba František si na oslavě vypije dvě deci vína. A v tom na druhém konci Brna problém. Letí k telefonu, sestra říká: "Františku, přijeď okamžitě, potřebujeme se modlit, s maminkou je zle, máš hned přijet." František by řekl: "No, víš, ale já jsem si právě dal dvě deci vína." Dcera přiletí: "Maminko, on nemůže přijet, on je ožralej!" Tak se dělají pomluvy. Ale já jsem musel být vždy připraven, a neměl jsem vždy řidiče. Áron určité věci nesměl. Jsi-li svatý, ne všechno, co tento svět dělá, můžeš.

Jinde čteme: "Jediný Lukáš je se mnou. Marka vezmi s sebou, bude mi užitečný jako pomocník." (2Tm 4,11) Marek - byl to plášť? Boty? Co to bylo? Člověk. "Zeptej se Marka, jestli by nebyl ochotný", to bych ještě chápal, nebo: "Kdyby tak Marek mohl přijít." Ale ne, Pavel píše: "Marka vezmi s sebou." Uvědomuješ si to? Jak nám toto schází! Marek byl svatý. A Pavel věděl, o kom píše.

Být svatý..., v 1 Pt 2,9 čteme: "Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu..." Haleluja tečka. Moment, moment, počkej, počkej, tam je čárka. ...abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla." Aha. Proto jsi svatý, abys něco dělal. Ten mikrofon byl vyroben proto, aby sloužil. Ty jsi byl stvořen, bylo ti dáno tělo. A polož si otázku: "Nejsi-li svatý, pak kam jdeš? Jsi-li svatý, platí o tobě to, že jsi připraven vždy a za každé okolnosti hlásat mocné skutky toho, kdo vás povolal?"

Nepoměřuj se s druhým

A my se teď podíváme na Marii a Alžbětu. Dvě příbuzné. Obě svaté. Možná si řekneš: "Anděl přichází za Zachariášem, protože Alžběta je neplodná. No, to zní dobře. Anděl přišel i za Abrahamem, Sára byla neplodná. To je svaté. Anděl přišel za Marií. No tak počkej Marie, to už moc svatě nevypadá. No moment, počala z Ducha svatého? Marie? ...tss. Alžběta ano, to je ono, všechno dle mustru. Ale Marie? Všechno vzhůru nohama."

Alžběta rodí, a má celý tým porodních babiček kolem sebe. Počestný porod svatého dítěte. Marie rodí jako nějaká poběhlice, mimo město. Která byla víc nebo míň svatá? Tady bych chtěl dal první důraz: Nikdy se nepoměřuj s druhým, že svatý můžeš být jen tenkrát, když budeš jako on.

Bůh si mě povolal ve svém mládí, a já neměl ani jeden předpoklad naplnit vůli, kterou On po mně chtěl. Já nemohl být svatý, protože jsem nebyl jako... Bylo mnoho lidí kolem mě, kteří uměli dobře mluvit i vystupovat, já ne. Ale Bůh měl pro mě jinou cestu. Já jsem četl různé knihy o mužích a ženách víry, ale nemohl jsem se s nimi poměřovat. "Nepoměřuj se s nikým, ale klaď si otázku: Jsi připraven říct Bohu ano na jeho volání? Jsi připraven, že On začne na tobě pracovat, bez ohledu na to, kolik ti je let? Jsi na to připraven? Být svatý. Jsi připraven, že Bůh může kdykoli zavolat: "Pojď."?

Simeon

Otevřeme si Lukáše 2,25: Tady je jeden verš, který ke mně mnohokrát mluvil: V Jeruzalémě žil... Tento muž byl svatý. A já tě právě na jeho příkladě chci naučit, co to znamená být svatý. Kde žiješ? Tento muž žil v Jeruzalémě. Jeruzalém bylo město, které si vybral Bůh. Jeruzalém znamená být blízko chrámu. Jeruzalém znamená být blízko Siónu. Jeruzalém znamená chodit s ním, abych slyšel, když On řekne: "Vstaň a jdi." To je Jeruzalém. My, hlavně jako letniční, jsme někdy trošku v nebezpečí. Poté, co si Pán Ježíš povolal učedníky, byl pozván na svatbu do Kány Galilejské a učedníci šli s ním. Kána Galilejská leží blízko jezera Tiberiadského, je to takové pěkné místo, taková pěkná příroda. Ten Jeruzalém - nic moc. Ale v Káni Galilejské bylo ještě něco navíc. Pán Ježíš tam udělal z vody víno. "Tak Pane Ježíši, to je ono, tady si uděláš svůj stan. Vínečko! Vody je tady dost, my budeme dolejvat, víš, jak velké budeš mít, Pane Ježíši, zástupy kolem? Když ty uděláš šest set litrů vína, my budeme nosit vodu a ještě taky chleba a ryby... haleluja." Tak to někdy vypadá: "Slovo Boží se mě dotklo, já měl nádherné prožitky, to bylo úžasné, vínečko v Galileji." A byl to cíl Pána Ježíše? Víte, co tam čteme? Že se zvedl a vydal se do Jeruzaléma. Byl jsem tam. Víte, jaké to je stoupání k Jeruzalému? Ještě že nás tam vezl autobus. Ale On vedl učedníky do Jeruzaléma. A právě proto čteme: "Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování." (Za 12,10) Ano. Je mou modlitbou, abyste se všichni dostali do Jeruzaléma, protože Bůh zaslibuje, že na Jeruzalém bude vylit Duch modliteb.

Tento svatý člověk (L 2,25) žil v Jeruzalémě. Muž jménem Simeon. Ten člověk měl jméno. Velmi mě povzbuzuje, že mě můj drahý nebeský Otec oslovuje jménem. Znají v nebi tvé jméno? Bůh Simeona znal jménem. Je mnoho křesťanů, kterým to jméno schází, kteří si říkají, že jsou křesťané, ale jejich jméno není v knize života.

U Lukáše (16,19-31) čteme o bohatém Židu. Udělal jistě hodně dobrých skutků, možná dával na chrám veliké částky peněz. Ale čteme také, že když boháč zemřel, nebylo v nebi zmíněno jeho jméno, přestože byl u lidí ve velké vážnosti. Mojžíš měl jméno. Mojžíši, Mojžíši. Samuel měl jméno, David měl jméno. Máš jméno zapsané v knize života? Znají tě tam? Být svatý znamená: ne být, kde chci, ale v Jeruzalémě, a mít jméno.

Simeon byl člověk spravedlivý a zbožný. Svatý muž. Jak vnímáme a hodnotíme spravedlnost? Stává se, že používáme "pokroucené metry". Spravedlnost znamená, jak to vidí On. Prokletí křesťanů je v tom: "Já to tak vidím!", to je "můj metr." Ano. Nediv se, že nevejdeš. Jak to vidí On? On to viděl tak, že Simeon žil v Jeruzalémě. Bůh ho tam potřeboval, proto tam žil. Nikdy mu nic nezdůvodňoval.

Dále čteme: Očekával potěšení Izraele. Celá náplň jeho života byla, že očekával. Bratře sestro, pozor! Ježíš přijde. Očekáváš ho? Ježíš přijde.

Už jsem vám vzpomínal, že teď můžeme vidět kolem sebe plno různých hochštaplerů. Setkal jsem se s jedním, který si říká kontaktér. Prý má kontakty s mimozemskou civilizací. A že počátkem tohoto tisíciletí bude zeměkoule procházet velmi těžkým přerodem, bude vstupovat ze třetí do čtvrté dimenze. Budou se tu prý dít strašné katastrofy... A protože by to všichni lidé nepřežili, je podle něj zeměkoule obklopena mimozemskými koráby. V jedné sekundě pak budou všichni slabí ze země vzati. Silní tu zůstanou.

Říkám si: "Haleluja, že patřím k těm slabým." Ale pozor. Když už ďábel začíná hovořit o druhém příchodu Ježíše Krista, je to na pováženou. On přijde. Očekáváš ho? Žiješ tak, že jsi připraven na to, že On přijde? Bez svatosti ho nikdo neuzří. Takže být svatý znamená žít v Jeruzalémě. Nemíním tím fyzický Jeruzalém, ale žít duchovním životem, v blízkosti Boha.

Být svatý znamená mít osobní vztah a mít jeho jméno. Být svatý znamená být spravedlivý, ale dle jeho míry. Simeon byl spravedlivý, on byl svatý a očekával. Duch svatý byl s ním. Modlím se, aby na každého z nás, mohl padnout Duch svatý. Abychom mohli prožít nové pomazání a aby toto pomazání mohlo změnit naše charaktery, myšlení, jednání.

Duch svatý byl se Simeonem. Duch svatý měl možnost mluvit do jeho života. Jen tenkrát mohu být svatý, když On má tu možnost být se mnou, promlouvat ke mně. A protože Simeon naplňoval tyto body, dozvěděl se: "Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše." (v. 26) Neuzří smrti! Bůh měl s ním svůj plán. Když Josef s Marií vstupovali do chrámu, on tam byl a viděl to dítě.

Simeon Boží plán přijal. A proto čteme, že v ten den vstoupil do chrámu. A co tam vidí? On čekal Mesiáše, jako jiní. Všichni čekali syna Davidova, místo toho přišli rodiče, chudě oděni, s děťátkem, na kterém nic moc nebylo vidět. Obyčejné dítě. Chudé dítě. Podle čeho vím, že chudé? Protože obětovali dvě holoubata. Kdyby nebyli chudí, měli by obětovat beránka. Byli chudí. Ale Simeon, protože chodil s Bohem, uzřel Mesiáše.

Drahý bratře, drahá sestro, tady je tajemství života ve svatosti. Že ty uzříš v tom, co je nenápadné, Boží slovo. V tom opovrhovaném, které nikdo jiný nepozná. Simeon je poznal. Byl v pravý čas na pravém místě. Jsi i ty připraven uchopit Boží slovo? Simeon je uchopil. A řekl: "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť mé oči viděly tvé spasení."

Jsi připraven jako ti mužové a ženy z Bible i mimo Bibli, vyjít proto, že jsi obdržel Boží slovo? Protože Boží slovo se tě dotklo? Oni šli, protože přišlo Boží slovo.

Výzva s modlitbou

Budeme se modlit, a pokud dnes chceš činit pokání z toho, že jsi Boží plán zanedbal a že žiješ mimo Jeruzalém, že už dávno neočekáváš, že mnohokrát Bůh hovořil, a ty jsi neslyšel, pokud se dnes chceš vrátit do vztahu, abys dále žil svatým životem a byl připraven slyšet, aby Bůh pročistil tvé uši, abys i ty mohl to, co vypadá tak slabě, uboze, přijmout jako Boží slovo, volej k Pánu a modli se.

"Otče můj drahý, jsme tvůj lid, ty nás nazýváš, že jsme svatí. A já tě prosím teď Duchu svatý, abys ty sám mohl pročistit naše srdce. Abys nás ty sám mohl uvádět do Jeruzaléma a utvrzovat v tom, že znáš naše jména. Otče, velmi toužím po tom, aby povstali svatí lidé, připravení ke tvému dílu. Pane můj, dej nám pokání, kdy se postavíme tváří v tvář ke tvé pravdě, abychom mohli zrealizovat to, co od nás požaduješ." Bůh je ten, který dneska chce měnit tvůj život. Bůh je ten, který skrze tebe chce začít pracovat. A proto tě vybízím: "Otevři se na jeho slovo. Čiň pokání. Otevři se na něj a On bude jednat skrze tebe. Neboj se uchopit to, co je nenápadné. Je to Boží slovo pro tvůj život. Je to Boží slovo, které chce proměnit tebe. Buď jako Simeon. A Duch svatý tě znovu promění. On bude konat nové věci. Haleluja."

(redakčně upraveno, zkráceno)