Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Má být nedělní shromáždění určeno věřícím nebo nevěřícím?

Napsal(a)   úterý, 21. únor 2017 08.51

Před lety jsme v Liberci pořádali evangelizaci zvanou Graffiti Party, určenou pouličním teenagerům: graffiti, grilování, hlasitá hudba apod. Mladí lidé celý den tvořili na námi poskytnutých plochách a vrcholem bylo vyhodnocení nejlepších děl. Povstal jsem a během pěti minut – jako zástupce sponzorující AC – vyprávěl své svědectví: „... toulal jsem se světem, bral drogy, pil, kouřil, byl jsem na dně... Tehdy jsem se setkal s Ježíšem, který otočil můj život naruby a dal mu smysl.“ Odezva byla úžasná. Mladí hltali každé mé slovo. (Jeden z nich je dnes zapáleným členem našeho sboru.)

Krátce nato se nám otevřela služba v domovech pro seniory. Použil jsem osvědčená slova: „...bral jsem drogy, kouřil a pil...“ Senioři nezabírali. „Dnes jsou Velikonoce,“ zkusil jsem to jinak, „proto vám chci povědět o významu Ježíšovy krve.“ Z jejich pohledů se zdálo, že mě brzy začnou kamenovat. Asi si říkali: „Proč nám sem poslali narkomana vyprávět o krvi?“ Vůbec nepochopili, co jsem jim chtěl říci. Zachránil to náš druhý pastor, který začal o nemocech a vnoučatech. Okamžitě si získal jejich pozornost. Když pak kázal evangelium, také oni hltali každé slovo.

Proč to vyprávím? Naše poselství má být jasné (nekážeme morálku, humanismus ani rozteklá, politicky korektní kázání). Mladým i seniorům jsme kázali Ježíše! Musíme být ale srozumitelní. Potřebujeme vědět, ke komu mluvíme a uzpůsobit tomu naše slova a strategii.

Každý sbor bude mít ohledně nedělních shromáždění trochu jinou vizi. Společná by nám všem měla být touha růst, zasahovat nevěřící a zapojovat je do sborů. Cesty k tomu jistě mohou být různé. Důležité je, aby na to vedoucí sborů při formulování sborové vize cíleně mysleli a vizi předávali celému svému sboru.

Někde může být hlavní vstupní branou pro nevěřící domácí skupinka, jinde vztahy jeden na jednoho, jinde právě neděle. Důležité je, aby to fungovalo. Církev musí růst! Musí zasahovat okolní svět, kázat evangelium a přivádět lidi k učednictví.

A jak to tedy funguje u nás? Nedělní shromáždění trvá zhruba hodinu a čtvrt (mívali jsme delší) – úvod, chvály, kázání (po něm často navazující výzva), oznámení (občas svědectví). Snažíme se začínat včas (dělá to divy). Cíleno je primárně na věřící – k jejich povzbuzení a budování, ale vždy by mělo být srozumitelné i nevěřícím a měli by skrze něj dostat „ochutnávku Božího království“. Usilovně pracujeme na tom, aby si lidé nově příchozích všímali, aby fungovali „vítači“ apod. Tak funguje asi 80 % našich nedělních bohoslužeb.

Zbylých 20 % nedělí máme přímo v rámci nedělního „shromka“ evangelizaci (předem vyhlásíme téma: rodinné vztahy, den otázek a odpovědí, shromáždění při příležitosti nějakého historického výročí, vánoční nebo velikonoční bohoslužbu, návštěvu misionáře apod.). Členové sboru to vědí a přivádějí na tyto neděle příbuzné a přátele. Ti se ve sboru otrkají a mnohdy přijdou příště – už na „běžnou“ neděli, která je ovšem nijak nezaskočí, protože není zase až tak odlišná.

A jak to máte u vás?

Stanislav Hart

pastor AC, Křesťanský sbor Liberec

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.