Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Oběť jako životní styl

Napsal(a)   čtvrtek, 25. říjen 2018 14.09

Téma letošního Duchovního soustředění znělo „Dobrý služebník“. V kázání o Boží milosti jsme si ukázali, že Boží milost přináší spásu všem lidem a vychovává nás. Každý dobrý služebník bude člověkem milosti – stejná milost, jaká nás zachránila, jaká nás proměňuje do obrazu Ježíše Krista, nás také vede k aktivní službě Bohu.

„Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu. A nepřipodobňujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli zkoumat, co je Boží vůle, co je dobré, přijatelné a dokonalé. Skrze milost, která mi byla dána, pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, než je třeba smýšlet, ale smýšlejte tak, abyste jednali rozumně, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. Jako máme v jednom těle mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol, tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého. Máme rozdílné dary podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, ať ho užívá v souhlase s vírou. Má-li službu, ať slouží. Je-li vyučující, ať učí. Má-li dar povzbuzování, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí radostně“. (Ř 12,1–8)

Slova vybízím vás jsou v textu určitou přechodovou větou. V předchozích jedenácti kapitolách apoštol Pavel podrobně popisoval plán spásy. Nyní, v závěrečných kapitolách, nabízí aplikaci. Dnes mnozí lidé říkají, že chtějí „praktická kázání“, nač se zdržovat teorií. Biblický způsob však spočívá v předložení teorie a následné aplikaci. V případu listu Římanům je teorii věnováno jedenáct z celkových šestnácti kapitol.

Slova vybízím vás mají akční náboj; očekávají, že budeme něco dělat. Za to, že křesťanství obstálo v mnoha pronásledováních a je zde dodnes, vděčíme našim předchůdcům, kteří správně slovům vybízím vás rozuměli. Svět nepromění sbírka moudrých citátů v poličce naší knihovny, ale opravdová srdce, která vzala vážně velké výzvy Písma.

Všimněme si, jak důležité postavení má v textu Boží milost. Pavel ji zmiňuje hned třikrát. (V celém NZ tento výraz v různých obměnách nalezneme asi 150×). Pavel nás skrze tuto milost vybízí (v. 1 a 3), milost je také základem duchovních darů každého z nás (v. 6). Boží milost stojí za každým Božím jednáním s námi.

První, k čemu jsme vybízeni, je postoj oběti. Jakkoli slovo oběť nezní příjemně, v lidských životech má důležité místo. Obětuje se maminka pro své děti, obětuje se otec, který si vezme druhé zaměstnání, aby mohli splácet hypotéku na dům, obětují se lidé, kteří pracují jako dobrovolníci v různých neziskových organizacích. Naše církev vděčí za svůj rozvoj stovkám dobrovolníků. Ani naše Duchovní soustředění by se neuskutečnilo, nebýt dobrovolníků – u dětí, jako vedoucí skupinek a na dalších místech. Nakonec zjišťujeme, že lidé se obětují rádi – pokud jsou přesvědčeni, že jejich oběť má smysl a sami se k ní rozhodli.

V našich sborech je důležité, abychom uměli oběť ocenit. Není samozřejmé, že lidé obětují – svůj čas, síly, prostředky. Často jsou slova poděkování tím jediným, co může sbor nabídnout, tak na to prosím nezapomínejme. Usilujme o to, aby naše sbory byly místem, které budou lidé milovat, vytvořme prostředí, kde se dobře žije a kam lidé rádi chodí. Pak nebude problém „přinášet svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu.“

Další jednání, k němuž jsme vybízeni, je hledání Boží vůle (v. 2). To je zodpovědnost, ze které se nikterak nevyvlečeme a ani ji nemůžeme hodit na jiné. Na jednu stranu Bible říká, že jsme ovce – ale jako každé přirovnání, i toto má své meze: nejsme ovce v tom smyslu, že bychom bezmyšlenkovitě následovali jiné a vzdali se vlastního názoru. Příkaz hledat Boží vůli platí pro všechny. I když je ve sboru mnoho lidí duchovně zralejších, nemůžeme to brát jako výmluvu k tomu, abychom sami nehledali Boží vůli. Hledáním Boží vůle sami zrajeme a duchovně rosteme.

V souvislosti s hledáním Boží vůle si všimněme trojího důrazu na rozum, který je v textu obsažen:

  • Rozumná bohoslužba (v. 1)

  • Proměna, obnova mysli (v. 2)

  • Rozumné jednání (v. 3 – ČSP)

Je to, jako kdyby se Pavel chtěl vymezit vůči nezdravému zduchovňování každodenních banalit, hledání Božího zjevení za každou cenu. Jsou oblasti v životě, kde potřebujeme duchovní zjevení. Většinu našich rozhodování však zvládne Bohem proměněný rozum. Proto máme svou mysl neustále proměňovat Božím slovem. Někteří křesťané jsou ve svých zjeveních extrémní (za každou druhou větou uvádí „Pán mi řekl“). Proto je důležité vidět rovnováhu v praktickém životě. Bůh nám dal rozum, tak jej používejme.

Třetí činností, k níž jsme vybízeni, je služba duchovními dary. Srovnáme-li seznam darů, které jsou zde uvedeny, se seznamem z prvního listu Korintským, uvidíme, že zde jde o dary na první pohled „méně duchovní.“ S výjimkou proroctví jde o takzvaně „přirozené dary.“ Ale nenechme se mýlit, to by bylo chybné hodnocení. Z Boží perspektivy je jedno, zda prorokujeme, uzdravujeme anebo prokazujeme milosrdenství. Důležité je, abychom byli poddáni milosti, která v nás působí.

Možná je určitá souvislost mezi v. 3 (nesmýšlejte výš, než je třeba smýšlet) a v. 6 (máme rozdílné dary podle milosti, která nám byla dána). Jako by Pavel vedl pozornost křesťanů k tomu, co je skutečně třeba, a ne k tomu, co na pohled vypadá výjimečně a „duchovně“. Poučení, které z toho plyne – hledejme dary, kterých je ve společenství potřeba, a ne takové, které z nás učiní předmět obdivu v očích druhých.

To, čeho si v naší církvi vážím, je právě důraz na zapojení každého jednotlivce. Nedělíme se na „duchovní“ a „laiky“. Věříme, že každý dostává od Boha dary ke službě, lišíme se pouze mírou zodpovědnosti. Kéž slova „vybízím vás, bratři“ představují každodenní impulz pro každého z nás, abychom se do Božího díla osobně zapojovali.

Martin Moldan, biskup

(Kázání z DS, upraveno, zkráceno)

Naposledy změněno čtvrtek, 25 říjen 2018 14:14
Martin Moldan

ženatý (šťastně), manželka Olga, tři děti. Podstatnou část života prožil ve Varnsdorfu, kde působil 15 let jako pastor sboru Apoštolské církve. V současnosti je v úřadu biskupa AC. Jeho silným přesvědčením je, že nejlepší evangelizační metodou 21. století je znovuzrozený a duchovně obnovený člověk. Mezi jeho záliby patří četba, příroda, fotografování, horské kolo.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.