Která stránka Ježíšovy pozemské služby na vás udělala největší dojem?
Nejvíc mě oslovila jeho pokora. Petr a Jan mi vyprávěli, jaký byl, když byli s ním sami (Ga 2,9). Ne jako někdo, kdo si sedne ke stolu a nechá se obsluhovat, ale jako obyčejný služebník (L 22,24–27). Byl to Pán a Mistr, a přesto se nezdráhal svým učedníkům umýt nohy (J 13,12–15). Proto jsem si zvolil nové jméno Pavel, tj. nepatrný (1K 15,9).
Jak chápete teologické vzdělávání? Co je podle vás nejdůležitější?
Nejdůležitější je duchovní budování, které vyplývá z poznání Kristovy zástupné smrti, vzkříšení a oslavení (Ef 1,17–23). Právě to jsme v synagoze podcenili. Úporné zachovávání tradice nás odvedlo od samé podstaty Zákona, kterou je Beránek zabitý za hříchy lidu. Naše duchovní slepota byla tak silná, že jsme ukřižovali Pána slávy (1K 2,8).
Ve svých listech často používáte výraz „oikodoméō“, tj. budovat, stavět dům. Jak jste k tomuto výrazu dospěl?
Poprvé mě to napadlo v Jeruzalémě (Ga 2,9), když mi Petr převyprávěl Ježíšovo proroctví o zkáze chrámu (Mk 13,1–2). Došlo mi, že si v naší době Hospodin buduje duchovní chrám a stavebními kameny jsou znovuzrození věřící (srov. 1Pt 2,4–5).
Takže hovoříte o budování duchovního chrámu?
Ano. Chrám v Jeruzalémě byl hmatatelným symbolem pravého uctívání Hospodina. Použil jsem jej tedy pro ilustraci duchovního budování jednotlivých věřících (1K 6,19) i celých církví (2K 6,16).
Můžete stručně shrnout, jak jste výraz „oikodoméō“ použil?
Sledoval jsem, co se děje na shromáždění a v soukromí.
-
Na shromáždění jsme budováni:
-
jednak skrze apoštoly, proroky, evangelisty, pastýře a učitele, kteří nás připravují k dílu služby, tj. k budování Kristova těla v lásce (Ef 4,11–12 srov. Sk 2,42; 19,8–10).
-
jednak skrze každého člena církve, který přinese proroctví, výklad jazyků, žalm, slovo poznání, slovo moudrosti, napomenutí apod. (1K 14,3.5.26 srov. 12,7–11; Ef 5,19–21; Ko 3,16–17)
-
V soukromí jsme budováni:
-
jednak osobním studiem Písma (2Tm 3,15–17)
-
jednak modlitbou v Duchu svatém vlastními slovy i v jazycích (Ř 8,26–27 srov. Ef 6,18; 1K 14,4.18 srov. Ju 1,20)
-
Na pozadí duchovního budování ve shromáždění i v soukromí je agapé, která je poutem dokonalosti (1K 13,14). Láska vytváří atmosféru soucitu, ohleduplnosti (Ř 14,19; 15,2; 1K 14,12) a nesobecké péče o budování jiných před tváří Boží (2K 12,19 srov. Fp 2,4)
Co je cílem teologického vzdělávání, které stojí na duchovním budování?
Připravit každého člověka na setkání s Kristem, přivést ho k bráně věčnosti dokonalého (Ko 1,28), žijícího v lásce, která plyne z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry (1Tm 1,5).
Čtenáře svých listů žádáte, aby vás napodobovali. Znamená to, že vy už jste dokonalý?
Říkám jen, aby mě věřící napodobovali, jako já napodobuji Krista (1K 11,1). Jsem hříšníkem číslo jedna, to je věrná pravda, avšak Bůh mi odpustil (1Tm 1,15). Chtěl bych, aby všichni lidé prožili to, co já – jednak zoufalství nad vlastní hříšností (Ř 7,24), jednak vděčnost za dokonalé odpuštění (Ř 8,1–2 srov. Sk 26,29).
Timoteovi jste napsal, aby svěřoval věrným lidem, co se naučil od vás, a ti zas, aby vyučovali další.
Teologické vzdělávání je takové, jaký je vztah mezi učitelem a žákem. Timoteus se mi stal synem a zblízka sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost, pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře a jak mě Pán ze všeho vysvobodil (2Tm 3,10–11). Chtěl jsem, aby Timoteus přistupoval ke svým žákům stejně. Vzdělávání jsem vysvětlil na příkladech vztahů ze života:
-
Vztahy v rodině: otec, děti a syn (1K 4,15–17 srov. 1Tm 1,2); zprostředkovatel sňatku a nevěsta (2K 11,2–3); rodící matka a děti (Gal 4,19); členové rodiny (Ef 2,19b); kojící matka a děti (1Te 2,7)
-
Vztahy v komunitě: občan a spoluobčané (Ef 2,19a)
-
Vztahy v armádě: velitel a voják (2Tm 2,3–4).
-
Vztahy ve sportu: trenér a atlet (2Tm 2,5)
Prorok Ozeáš napsal: „Můj lid zajde, protože odmítá poznání.“ (Oz 4,6) Dá se to vztáhnout na teologické vzdělávání?
Ozeáš mluvil o poznání Zákona Hospodinova, které bylo v severním království tak ubohé, že se lid provinil ve všech bodech Desatera (Oz 4,1–2). Hlavní odpovědnost za tuto duchovní bídu však nesli kněží, protože oni sami zavrhli Hospodinův Zákon a dopouštěli se smilstva s Baalem (Oz 4,14). To vedlo k úpadku duchovního budování a naprosté zkáze severního království.
Jak se z toho můžeme poučit?
Dejte si pozor na duchovní formování vašich kněží a pastorů, aby nezavrhli Hospodinův Zákon. Mně se často podsouvalo, že učím proti Mojžíšovi a Zákonu (Sk 21,21), ale není to pravda. Já jdu proti falešné pokoře a zákonictví. Vždyť láska k Bohu a bližnímu je vlastně zachovávání Desatera (Ř 13,9).
Jak byste shrnul své chápání teologického vzdělávání?
Teologické vzdělávání člověka začíná osobním setkáním s Ježíšem Kristem a pokračuje duchovním budováním během celého života prostřednictvím vztahů s křesťany, kteří milují Hospodinův Zákon, studují ho, zachovávají ho a učí tak druhé (Ez 7,10).
Bratře Pavle, děkuji ti za rozhovor.
Fiktivní rozhovor s apoštolem Pavlem „natočil“
Milan Buban, ředitel VOŠMT
