Záměrně píši vykřičník, neboť je to něco, u čeho bychom měli zpozornět, a tečku, protože k tomu již není co dodat. Kde je ta jistota? Je důležitým pravidlem pro život křesťana: ,,Věř tomu, co čteš, a nečti, jak věříš.“ Naše mysl, okolí, omezené poznání, zkušenosti mohou do našeho života vnést zmatek, proto věřme tomu, co čteme. Sám Bůh o sobě říká, že je Všemohoucí, a to na mnoha místech např. „Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: ,Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!‘“ (Gn 17,1)

Jmenuje se Padesát odstínů šedi a není to ten veleúspěšný knižní bestseler ani zvrácený film, byť přece jen mají spolu něco společného – je to velmi oblíbené, žádané a přijatelné. Je zajímavé, že každý si čte a vykládá Bibli po svém a ,,Bůh všem žehná“. Na kolik závažných témat jsou protichůdné názory, ale to vlastně dnes moc nevadí. Jedni určitou věc nazývají hříchem, druzí v tom vidí požehnání. A tak se nám do církve plíživě dostal relativismus morální a biblický. Je zvláštní, že v prostředí, kde sloužíme Bohu, který je Světlo a není v něm nejmenší tmy, kde je jeho Slovo, které je skutečně černobílé, najednou vidíme a zvykáme si na šeď a jejích padesát odstínů.