V jedné diskuzi kdysi dávno se jeden pastor zeptal ostatních, zda mají nějaké koníčky. Někteří začali opatrně takovými svatými koníčky, jako čtení duchovních knih… Když se neprozřetelně zeptali mě, nadšeně jsem se rozpovídal o potápění, jízdách na motorce, sbírání nožů a hodinek, o tom, jak bych chtěl najít nějaký poklad, a jak pouze neskáču z padáku, protože se bojím. Ten pastor pak řekl: „Bratři, budete se muset za mě modlit, já jsem asi divný, nemám žádný koníček.“ V tu chvíli jsem si uvědomil, že něco není dobře. Že ta naše křesťanská kultura je zaměřená hodně jednosměrně. Že správný muž je jenom hrozně duchovní, a všechno ostatní je mimo. Není špatné být duchovní, ale muž jako takový musí být komplexní.

Když se mluví o žehnajícím duchovním muži, spoustě mladým křesťanským mužům se protáhnou ústa – to zas bude, co všecko jako muž musím dělat… Chci vás upokojit, bude to ještě horší. :-) Ne, nechci mluvit o tom, co musíte dělat, ale chtěl bych přinést úžasnou zprávu, co se Bůh rozhodl dělat skrze naše životy. Rád bych vás pozval do velikánského dobrodružství, kterým můžeme úplně změnit okolnosti našich životů, našich rodin, sborů, měst, celého národa. Pán Bůh je připraven každý den jednat v tvém životě a používat ho s velkou mocí. Rád bych, abychom se nadchli, že Bůh má pro nás plán, a to znamená, že znovu a znovu můžeš k němu přijít a říct: „Otče, souhlasím. Chci, abys jednal v mém životě i skrze můj život, použij si mě.“ A začne se dít zázrak. Boží moc začne prakticky působit v našich životech.

Když se dnes řekne slovo kněz, většina lidí si představí katolického duchovního v černé klerice a kolárku. Těm více zběhlým v židovské historii vyvstane v mysli obrázek kněze v Božím chrámu nebo Stánku setkávání. A tím naše představivost většinou končí.

Potom ale vyvstává otázka, co si máme představit pod často opakovaným prohlášením, že křesťanský muž je knězem rodiny? Znamená to snad, že má doma postavit oltář, pořídit si speciální roucho a provádět domácí liturgie? Nebo každé ráno projít dům či byt se zapálenou kadidelnicí a provonět jej?

Nechci se věnovat biblické studii, která by dopodrobna vysvětlovala toto téma, ale spíše bych rád s vámi sdílel svou víru a praxi – jinak řečeno, jak to dělám. :-)