Informace
Život v Kristu
Šikana mezi dětmi
Bible šikanu nazývá útlakem, ponížením, trápením, zotročením… Způsob šikany může být fyzický, včetně sexuálního útlaku, psychický, včetně ponížení na sociálních sítích… Nám svěřené děti mohou být v pozici trápených, ale pozor, i v roli zotročovatelů. Nechat slabšího, aby byl nedobrovolně utlačován, je hřích. Utlačovat nevinného je také hřích.
Metrový odstup
Přicházím do třídy. Zdravím studenty a poprosím je, aby dali pryč lavice a sedli si do kruhu. Někteří s reptáním, jiní, nadšení změnou, to udělají. Vedle jedné dívky je z každé strany minimálně metrová mezera… Když je znovu motivuji, že potřebujeme uzavřený kruh, nakonec velmi neochotně mezeru zmenšují asi tak na půlmetrový odstup na každé straně. Doprovázejí to hodně nepěknými poznámkami vůči oné dívce. Stačí mi tři minuty v této třídě, kterou vidím prvně, a je mi to jasné. Zase je to tady. Problematické vztahy ve třídě.
Luther a Duch svatý
Protestantská teologie v jejím luterském směru je především christologická, tedy soustředěná na osobu a dílo Ježíše Krista. Reformace vyzdvihla Ježíše Krista jako jediného původce spásy a jako jediného prostředníka mezi Bohem a člověkem. Ukázala Ježíše jako hlavní střed Písma. Luther kladl velký důraz na to, abychom při čtení vždy hledali Ježíše Krista, a to jak v Novém, tak i ve Starém zákoně, a z této perspektivy Písmo také vykládali. Ježíš Kristus je rovněž jedinou hlavou církve a také jedinou normou učedníka a služebníka.
Silná slova, silný život
Reformace se nám většinou spojuje s vážnými věcmi – dějinný zápas o závaznost základních biblických pravd, jako je vztah k Písmu, znovuobjevení učení o Boží milosti, víra, radikální předefinování vztahu k Bohu a dílu Ježíše Krista. Na tom přece nic úsměvného nemůže ani být! A přece. Protagonista reformace Dr. Martin Luther byl nejen člověkem rázným, popudlivým, ale i vášnivým. Jeho vášeň pro Boží věc ho velmi často zavedla i k tomu, že používal ostřejší, zemitější výrazivo. V německých knihkupectvích lze dokonce zakoupit publikace sestavené pouze z takových silných výroků. S určitou mírou nadsázky by se snad i dalo říct, že Luther byl (pozdně středověkým) mistrem bonmotu. Daleko předčí v tomto ohledu naše (třeba politické) současníky. Je z čeho vybírat, vždyť sebrané Lutherovy spisy čítají 80 tisíc stran ve 120 svazcích! Nabízím několik málo příkladů z nepřeberné zásoby Lutherovy literární činnosti: „Mojžíš je mrtev.“ Luther byl schopen těžká, teologicky náročně uchopitelná místa Bible vysvětlit několika málo slovy. Konkrétně: Jak lze prostým lidem, kteří si na základě učení samozvaných proroků vytahovali z Bible některé židovské předpisy a činili je závaznými, vysvětlit, že některé věci nám křesťanům prostě nepatří? Že náleží pouze a jenom do konkrétní doby a konkrétní situace? V pohnuté době Reformace existovali lidé, kteří dokonce biblický příkaz „zabij Amaleka“ aplikovali na konkrétní politické odpůrce, třeba na vrchnost. A tak zabíjeli a pálili. Těmto a jiným blouznivcům Luther řekl: „Mose ist tod.“ Mojžíš je mrtvý. Živý je Ježíš a jeho evangelium. Nejsme adresáty všech výzev Starého zákona. Nabádá nás proto: „S Písmem se musí jednat opatrně.“ Krátká věta „Mojžíš je mrtev.“ by mohla zastavit zabíjení na základě nesprávného pochopení Bible. Zapamatovatelnější vyjádření bychom hledali jen těžko. Pochopitelné, jednoduché a jasné.
Luther a muslimové
Problematika islámu je v díle doktora Martina Luthera výrazně přítomna; on sám je dokonce autorem několika spisů věnovaných „turecké“ problematice (tzv. Türkenschriften). Tato skutečnost je možná na první pohled překvapivá, nicméně musíme si uvědomit, že v době Lutherova působení došlo k velké expanzi Osmanské říše do východní a střední Evropy. Roku 1526 Turci zvítězili v bitvě u Moháče a obsadili podstatnou část Uher včetně Budína, o tři roky později dokonce poprvé neúspěšně obléhali Vídeň. Nebezpečí islámské invaze do Německa proto bylo „na dosah“.
Cesta k prozření
V roce 2017 si připomínáme 500 let od vystoupení německého augustiniánského kněze a teologa Martina Luthera, který zveřejněním svých tzv. 95 tezí, tedy původně podkladů k odborné teologické disputaci, zahájil koncem října roku 1517 hlavní vlnu reformačního církevního hnutí v tehdejším Německu a následně i v dalších evropských zemích. Dnes je tento Lutherův čin považován za přelomový do té míry, že datum 31. října 1517 je dokonce některými badateli považováno za konec středověku a počátek raného novověku. Osobnost a dílo Martina Luthera však nelze omezit jen na tento důležitý moment. Minimálně stejně významným počinem bylo například i jeho vyhotovení překladu Bible do němčiny. Své názory a postoje k různým tématům navíc Luther pohotově publikoval v množství spisů, kterými vybízel své následovníky k mnoha dobrým, ale žel i k některým špatným skutkům. Následující text je připomínkou okolností, které vedly tohoto významného církevního otce k učení, jež svého času otřáslo celým křesťanským světem.
Obsah ŽvK červenec - srpen 2017
Číslo: 7-8/2017
Reformace
V novém čísle najdete
- Slovo biskupa
- Potřebujeme reformaci?
- Reformace
- Cesta k prozření
- Silná slova, silný život
- Co by Luther přibil na dveře letniční církve
- Hledal jsem odpověď v Písmu
- Luther a muslimové
- Martin Luther a Židé
- Luther a Duch svatý
- Martin Luther a jeho odkaz pro současnou církev
- Prázdninové čtení
- Experiment
- Krása, nebo moudrost?
- Prstýnek
- Pokračovaly jsme v diskuzi
- Příhoda s vlakem
- Zakládání sborů
- Staň se opravdovým učedníkem
- Představujeme sbory
- Vznik nového sboru v Mostě
- Bůh má svůj plán a svůj čas
- VOŠMT
- Moje vyučování na VOŠMT
- Svědectví
- Můj život má smysl
- Zápisník
- Pomoc lesům na Karmelu 2017
- Mesiáš podle Matouše
- Co je ti po nás?
- Čtení pro manžela
- Dost
- Dětem
- Adélčiny mušle