Pokud bych měl podrobně popsat vše, co se na tomto setkání odehrávalo a co mne oslovilo, jeden článek by na to nestačil. Už jenom to, že lidé, kteří přijížděli na toto setkání, byli ochotni obětovat svůj čas dovolené, finance, prostě vše, aby mohli slyšet Boží slovo, mohli se sdílet na skupinkách, společně se modlit, být v obecenství Božího lidu. Jedním slovem, bylo to nádherné. A Bůh se k této oběti přiznal. Prožili jsme čas, kdy Bůh jednal, uzdravoval vnitřní zranění, pomáhal obnovovat víru i tu počáteční lásku. Opět jsem se mohl přesvědčit, jak se naplnilo Ježíšovo slovo, „kde se dva nebo tři sejdou, já budu uprostřed nich". Ano, Bůh byl svým Duchem svatým přítomen. Dotýkal se, křtil, obdarovával. Mohli jsme slyšet řadu svědectví o Božím jednání.

Byl to týden naplněný chválami, ať už pod vedením AC Ústí nad Labem nebo bratřími a sestrami ze Slovenska, Božím slovem, které nám přinášel každý večer bratr emeritní biskup Rudek Bubik, ale i osobními svědectvími na skupinkách, kde se rozebíralo večerní slovo a hovořilo o jeho praktickém použití v našich životech. Nemohu nevzpomenout na ranní společné modlitby s chválením a uctíváním či odpolední blok modliteb pod vedením bratří. To vše bylo nejen podporou, ale také povzbuzením a příslibem do budoucnosti. Nadějí, že v duchovním boji a nesení evangelia nejsme osamělí, ale tvoříme jedno tělo sjednocené v Kristu a vedené Duchem svatým. To vše mi pomohlo načerpat novou sílu do své služby.

Děkuji Bohu za to, že se toto setkání uskutečnilo, za Jeho jednání s námi všemi, za Jeho slovo, které nás vede po cestě do Božího království. Nenechme si vzít to, co jsme na duchovním soustředění získali a s pomocí Ducha svatého to rozmnožujme. Nesme to světlo, které se v nás znovu rozzářilo, do všech míst, kam nás Bůh Duchem svatým povede.

A pokud jsi tam nebyl, pak přemýšlej, uskuteční-li se duchovní soustředění znovu v příštím roce, zda právě tebe tam Bůh nechce mít.

Ing. Miroslav Papež, pastor AC Kutná Hora