Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Zdroje

Zdroje (366)

Podřazené kategorie

Studijní texty

Studijní texty (1)

V této sekci nabízíme čtenářům studijní texty k vybraným tématům. Texty jsou často seminárními pracemi vedoucích pracovníků Apoštolské církve předkládanými v rámci jejich teologických studií. Vzhledem k tomu, že některé texty byly předkládány jako součást studia na zahraničních školách, jsou vypracovány v anglickém jazyce. Máme naději, že postupně budou přibývat i studijní texty v českém jazyce.

Zobrazit položky...

I řekl Bůh

Napsal(a)  středa, 21. prosinec 2011 11.02

Začnu tím, co je na počátku Bible: Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. (Gn 1,2) Tento první verš mi hodně připomíná Českou republiku dnes. Když Pavel Bubik přivážel tyto Bible přes celnici na Slezsko, šéf celnice mu řekl: „Mám tu jednoho věřícího, Bible dám jemu, ať to vybaví on." Ten věřící byl z Albrechtic, z evangelického kostela, a když tu Bibli vytahoval, dělal to s velkou úctou. Na rozloučenou řekl Pavlovi: „Kéž by tato Bible byla našemu národu velikým požehnáním." A k tomu zazněl komentář: „No, tahle věta by asi v Čechách nezazněla." A já bych rád dodal: „Do času. Teď ne, ale udělejme všechno pro to, aby i v Čechách zazněla." Proč? Protože ten verš má pokračování: I řekl Bůh: „Buď světlo!" A bylo světlo. (Gn 1,3) Formulace I řekl Bůh je v první kapitole knihy Genesis sedmkrát. Naposled, když stvořil člověka. Je zajímavé, že po pádu člověka do hříchu je naprosto stejná formulace uvedena ještě třikrát v Genesis a pak už v celé Bibli ani jednou. Po pádu ještě třikrát řekl Bůh to stvořitelské slovo. A já bych vám dnes chtěl ukázat, při jaké příležitosti to řekl.

Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: "Koho pošlu a kdo nám půjde?" I řekl jsem: "Hle, zde jsem, pošli mne!" (Iz 6,8)

Drahý bratře, drahá sestro, byl bych raději, kdybych s tebou mohl mluvit osobně. Přál bych si, abych se ti mohl dívat do očí a říct ti, co mi už téměř od podzimu klade Duch svatý na srdce, abych sdělil vám, mladým lidem, kteří vstupujete do života.

Žijeme ve velmi zvláštní době. Všechno, co sleduji kolem nás, je tak jiné, než bývalo. Lidé jsou čím dál víc znepokojeni situací kolem nás, hledají všemožně odpovědi na mnohé otázky. Vidíme, jak roste zájem o různé nejen nekřesťanské směry, ale dokonce okultní, lidé kolem nás hledají, ale kdo jim sdělí skutečnou pravdu?

O nadcházející době

Napsal(a)  čtvrtek, 29. prosinec 2011 13.14

Představme si, že by před nás někdo postavil nějakou sochu nebo obraz, aby byl naším bohem, kterému bychom se klaněli. Pravděpodobně bychom odolali. Ale co kdyby nám podstrčil něco daleko rafinovanějšího. Například nějakou moderní technologickou hračku, nebo nějaké moderní populární náboženství (čti „modlářství"). A co kdyby toto náboženství vypadalo převelice lákavě? Co kdyby se jednalo o ochranu kytiček a broučků (ekologie), nebo o všeobjímající toleranci vůči všemu a všem (humanismus)? Nebyli bychom potom v pokušení se takovéto modle poklonit, nebo se před ní alespoň maličko sehnout „aby se neřeklo"? Abychom se vyhnuli například problémům? Milovaní, nemylme se. Nelze si modly ošklivit a přitom jíst z jejich oltáře! Apoštol Pavel to v listu Římanům napsal zcela jasně:

Jednota v církvi přesahuje hranice tvého sboru

Napsal(a)  čtvrtek, 29. prosinec 2011 13.13

Podle čeho poznáme, že mezi Božím lidem není jednota?

5,19-21, překlad KMS nám skutky těla specifikuje následujícím způsobem: Skutky těla jsou zřejmé, jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.

Touha po lásce a po seberealizaci

Napsal(a)  čtvrtek, 29. prosinec 2011 13.12

Odvěkou a přirozenou touhou člověka je touha po lásce a po seberealizaci. V každém člověku je totiž zakotvena touha dosáhnout víc než jen to, že se nechá unášet davy lidí. Chce víc než jen vydělat si na živobytí. Chce měnit okolí, ve kterém žije. Chce ve světě zanechat stopu, která nebude smazána a zapomenuta.

O tom, proč Timoteus ztrácel Boží moc

Napsal(a)  čtvrtek, 29. prosinec 2011 13.10

Drazí bratři a sestry, přeji vám milost a pokoj od Boha a Pána Ježíše Krista. V rámci své služby mám mnoho příležitostí modlit se s lidmi. A tak si všímám, za jaké věci se lidé nejčastěji chtějí modlit: Jde o nejrůznější potřeby odvíjející se od jejich věku či postavení. Jedna prosba je však charakteristická pro všechny generace i skupiny, a tou je touha po větším naplnění Duchem svatým. Zjišťuji, že lidé v naší církvi touží po plnosti Ducha, po jeho projevech a moci. A to je pozitivní.

Po mnoho generací se křesťanské rodiny shromaždovaly kolem rodinného stolu k společným bohoslužbám. Někdy se tomu také říkalo rodinný oltář. Tento oltář měl svou vážnost a byl důležitou částí každodenního života rodiny. Otec, coby hlava rodiny, přečetl část z Písma a modlil se. V mnoha případech také vyzval ostatní členy rodiny, aby se přidali v modlitbách za sebe, své milované a také za zemi a národ. Mnohé rodiny tímto způsobem povzbuzovaly jednotlivé členy domácnosti k osobnímu modlitebnímu životu a k návštěvě bohoslužeb uprostřed týdne. Tento zvyk pocházející zvláště z Ameriky můžeme najít i v jiných zemích.

Moc synovství

Napsal(a)  čtvrtek, 29. prosinec 2011 13.08

Ohlédnutí za Dlouhými Stráněmi 2010

Nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.