Drazí čtenáři,

letošní svátek Letnic připadne na 23. května. Jelikož Apoštolská církev nepatří mezi tzv. liturgické církve, nemáme ani předepsán přesný způsob bohoslužeb a nejsme také povinováni zohlednit veškeré události křesťanské tradice. To nám na jednu stranu dává svobodu a spontánnost v našem duchovním životě, na druhou stranu však nesmíme zapomínat na důležité události dějin spásy. Letnice jsou jednou z nich. 

V hebrejské kultuře se jednalo o svátek žní. Slavil se padesát dní po Velikonocích, proto šlo o pohyblivý svátek. Byl jedním ze tří nejdůležitějších izraelských svátků, během kterých se každý Izraelec mužského pohlaví musel ukázat před Hospodinem v Jeruzalémě. To vysvětluje, proč se o Letnicích, které jsou popsány ve Skutcích 2, sešlo v hlavním městě tolik lidí.

Jelikož se novozákonní události naplňovaly ve schématu starozákonních svátků, byl Pán Ježíš ukřižován o Velikonocích a Duch svatý sestoupil o Letnicích. Kdybychom podrobně zkoumali všechny izraelské svátky, na každém bychom mohli nalézt nějaké aspekty Nové smlouvy. 

Křesťané tedy spojují Letnice se sesláním Ducha svatého. Spolu s Kristovým ukřižováním a vzkříšením jde o nejdůležitější události dějin spásy. Letnice ale nesmíme chápat odděleně od velikonočních událostí; jsou jejich zakončením a vyvrcholením. Seslání Ducha svatého na svět je důsledkem toho, že Pán Ježíš vstal z mrtvých, vystoupil k Otci a posadil se po pravici jeho trůnu (byl oslaven). Přesto je Letnicím věnována řada samostatných starozákonních proroctví a předobrazů. Podívejme se alespoň na některé. 

Shlédnutí konference pro muže Limity 2021 můžete shlédnout ZDE.

Nové číslo Magazínu praktické letniční teologie s názvem „Držet kurz uprostřed měnící se kultury“ je tu! Časopis nalezente na mplt.apostolskacirkev.cz.

Již tento víkend proběhne první blok Akademie pro veřejnou službu (on-line). Registrace na tento první blok byla prodloužena do čtvrtku 8. dubna - viz https://www.acregistrace.cz/akce/127. 

„Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.“(1K 5,8 ČEP)

Drazí čtenáři Života v Kristu,

letošní Velikonoce jsou již druhé v pořadí, kdy se církev nemůže scházet v normálním režimu. Zatímco důvodem zákazu scházení v minulosti byly politické režimy nepříznivě nakloněné křesťanství, v této době je nepřítelem virus. Nepatrná, pouhým okem neviditelná částečka, svou podstatou cosi na pomezí mezi živým a neživým. Virus a zhoubné ideologie však mají jedno společné: rychle se šíří, mění životy lidí, je obtížné proti nim bojovat. 

Současná doba, která vstoupila do druhého roku své existence, způsobila podstatnou změnu života celé společnosti. Běžný rytmus života všech lidí je totálně narušen, a to takovým způsobem, že mnozí tuto situaci přirovnávají, ať již právem, či neprávem, k nejhorší události lidstva od druhé světové války. Téměř nic nefunguje normálně, nemůžeme se normálně scházet, normálně cestovat, normálně pracovat, normálně nakupovat, děti nemohou normálně chodit do školy. Někteří na této době možná vydělají, ale většinové ztráty budou obrovské.

Jako křesťané jsme se naučili celkem dobře fungovat v on-line prostoru. Nedělní shromáždění, modlitební skupinky i různá pracovní setkání se ve většině sborů staly standardem. To je to pozitivní na celé věci, myslím totiž, že některé z našich aktivit mohou klidně zůstat on-line i po skončení krize. Ušetříme tak čas i peníze. 

Při čtení dnešních časopisů, lživých studií a nesmyslných anket je nám ideální žena vykreslována většinou v úplně jiném světle než ve zmíněném biblickém textu. Když se těchto informací žena chytí, zdá se jí, že potřebuje od A do Z všechno změnit. Má pocit, že jako blondýna určitě potřebuje černé vlasy. Je-li pěkně zaoblená, nutně potřebuje zhubnout. Naopak, když je „samá hrana“, potřebuje přibrat nějaké to kilo. Neumí se tvrdě prosadit? Přesně to jí chybí. Je domácí hospodyní? Pak cítí, že nemůže sedět doma zavřená jako otrokyně, starat se o dům, manžela a dítě, které jí navíc pokazilo postavu, zatímco si její manžel sedí někde v „městských branách“. Proto si řekne: „Tak to ne, i já tam chci sedět!“ 

„Ženu statečnou, kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.“ (Př 31,10)

Těmito slovy začíná text oslavné básně popisující ideál ženy mimořádných kvalit. Mnohokrát zazněl v různých podobách na setkáních pro ženy s cílem inspirovat a povzbudit. Do jaké míry se to dařilo, nevím, ale zkusme se dnes podívat na tento obraz ženy z trochu jiného pohledu. 

Pánové, zveme vás na 3. celostátní mužskou konferenci Apoštolské církve Limity 2021, která proběhne 17.04. 2021 ONLINE. Více informací v sekci Události / Připravujeme.

Do dnešní doby usilující o genderovou vyváženost se jedna z nejdůležitějších a nejčtenějších knih historie zdánlivě moc nehodí. Pokud zalistujeme obsahem Bible, zjistíme, že z celkového množství šedesáti šesti knih pouze dvě nesou jména konkrétních žen. Jde o knihy Rút a Ester. Obě patří do Starého zákona a proti nim stojí dvacet osm titulů označených konkrétními mužskými jmény v tom samém starozákonním oddílu Bible (včetně Pláče Jeremjášova a nepočítaje knihy Kazatel a Soudců).

Chvalozpěv o ženě statečné patří k nejoblíbenějším pasážím o ženství v celé Bibli. Právě popularita této pasáže z knihy Přísloví je však zároveň jejím osudem: po celou historii si lidé do toho chvalozpěvu promítají svou kulturu, očekávání, představivost a ženě statečné přisuzují role, které vidí okolo sebe. Někdo v ní vidí hospodyni a skvělou manželku, jiný zase ženu, která ví, co chce, a dosáhne toho. Tento chvalozpěv inspiroval a inspiruje ženy po dlouhá staletí po celém světě. Když si ho dnes přečtu, vidím vedoucí. Nejenže jí její manžel důvěřuje ze srdce, ale ona také rozděluje úkoly služebníkům v domě, navíc posuzuje pozemky, má vlastní výdělky a dělá kvalifikovaná rozhodnutí. To ukazuje na úplné základy vůdcovství, mezi které patří právě schopnost získat si důvěru a dělat rozhodnutí. Proč o vůdcovství této znamenité ženy neslyšíme víc?