Hlavní obsah (389)
Jób na to odpověděl: „Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě? Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc? Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe?" (Jób 26,1–4)
Struktura těchto podkladů je rozdělena do čtyř oblastí. Nejprve budeme hledat obecné vyjádření biblické teologie misií tak, že budeme sledovat missio Dei od jeho původů ve Starém zákoně. (Misio Dei je latinský výraz používaný misiology, vyjadřující Boží poslání spasit lidstvo.) Následně se úzce zaměříme na stránku požehnání v kontextu missio Dei a budeme hledat biblickou perspektivu požehnání. Poté, co bude prozkoumána tato část, se zaměříme na pojem požehnání skrze kulturu. Konkrétně se budeme snažit předat jak americký, tak evropský úhel pohledu. Naším konečným cílem budou způsoby, díky kterým může být zdravý biblický pohled na požehnání použit k naplnění Božího poslání v Evropě.
Seminář emeritního biskupa Rudolfa Bubika z duchovního soustředění v Novém Hrozenkově
Jsem velmi vděčný Bohu, že můžu být mezi vámi. Především vám děkuji za vaše modlitby, zjistil jsem, že jsem skutečně těžce nemocen, ale že mě současně Bůh podepírá. To, o čem budu kázat, jsem přijal od svého drahého Pána v době, kdy mi v nemocnici bylo nejhůř. Tím, že mi dával slovo, tak mi jasně dával na vědomí, že tady budu. Když jsem se připravoval na slovo o svatosti, přiznám se vám, že jsem se modlil: "Otče, víš, chtělo by to v tom týdnu takovou menší Pensacolu. Trošku něco takového, abychom se pohnuli z místa."
Tuhle otázku mi Pán už mnohokrát položil. Je mi 55 let, žiji v manželství 36 roků a vychovali jsme s manželem s pomocí Boží půl tuctu dětí. Stále se učíme mít rádi jeden druhého, abychom zvládli i další etapy našeho života. Jó, to se řekne: „Roztáhni křídla a leť! Když se budete mít rádi, budete si odpouštět a o všem si spolu povídat, pak to dokážete." Jenže, co když lásku jaksi přehlušily starosti, práce, nedorozumění a vůbec: „S tím chlapem se už nedá pořádně mluvit!"
Není divu. Již nejméně patnáct let žijeme v počasní anomálii!
Na severu zeměkoule odtávají nebezpečným tempem ledovce a zainteresované vlády nemají na práci nic lepšího, než se mezi sebou hádat, kdo bude ledy uvolněnou zemi drancovat. Může z toho být docela klidně i válka, zvláště když si územní nároky činí, kromě dalších, Kanada a bývalý Sovětský svaz. Člověk má pocit hejna supů slétajících se na mrchoviště, protože jestli lze někde vidět umírat naši planetu, pak je to právě na severním pólu.
Úvahy k 60. výročí státu Izrael
Bůh jedná. O tom se v Bibli nepochybuje ani nediskutuje. Bible to předpokládá a vypráví o tom. Bůh povolává Abrahama, vyvoluje Izáka a zachovává věrnost Jákobovi. Stává se tak později známý jako "Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův". Na otázku "Jaké je tvé jméno?" odpovídá Mojžíšovi z hořícího keře "Jsem, který jsem!" (2. Mojžíšova 3,14). Je Bohem, který se zjevuje v dějinách, který dějiny tvoří, a proto také může být v dějinách rozpoznán. To potvrzuje apoštol Pavel (Římanům 1,20).
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí! Jan 14,27
„Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními." (Marek 16,20)
Vliv křesťanské misie na kulturu domorodých národů
Napsal(a) Tomáš Süss čtvrtek, 29. prosinec 2011 12.13Žijeme v době, kdy se mnohé samozřejmé způsoby a přístupy mění, všelijak zpochybňují a hledají se jiné přístupy, a dnes to téměř vždy znamená, že se opouštějí ty křesťanské, a hledá se něco alternativního, nevyzkoušeného. V minulosti bylo v naší západní křesťanské společnosti velmi silné vědomí poslání, které spočívalo v nesení osvěty a civilizačního pokroku, spolu s evangeliem, do prostředí jiných kultur. Ve světle dnešních hodnot se na tyto snahy našich otců pohlíží s velkým despektem. Kultura je pokládaná za nedotknutelnou a nějaká snaha misijní aktivitou měnit svébytnou kulturu domorodých národů, je pokládána za nepřípustnou aroganci a necitlivost. Ve světle těchto proměn se také mění i pojetí křesťanské misie i samotné vnímání toho, co znamená být misionářem.
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, 'proudy živé vody poplynou z jeho nitra', jak praví Písmo." To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. (Jan 7,37-39)