„Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“ (Ř 6,14)

Tento verš z Římanům vyjadřuje jednu z největších pravd evangelia a křesťanského života vůbec. Ale patří také mezi často nepochopené a zneužívané výroky Písma. Pojďme hledat v Bibli, co skutečně znamená žít pod milostí.

Číslo: 12/2016

Život v milosti

V novém čísle najdete

• Slovo biskupa
  
  • Vydat svědectví o naději
• Život v milosti
  
  • Život pod milostí
  • Od zákona k milosti
  • Proč je milost tak důležitá?
  • Milost a milosrdenství v sekulárním světě
  • Ptali jsme se...
  • Michael Brown: Extrémní milost
  • Jsem zpátky!
  • Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska
• Mesiáš podle Matouše
  
  • Dobré oko
• Vánoční a silvestrovský speciál
  
  • Vánoční errata
  • „První sníh
  • Advent a Vánoce na Rádiu 7
• Holky sobě
  
  • Nikam se mi fakt nechce
• Ze života církve
  
  • Pozdrav na křtiny, svatbu a pohřeb současně...
  • Sjezd mládeže
• ČR vs. Izrael
  
  • Den pro Izrael 2016 v Brně
• Pomoc potřebným
  • Dětský domov „Savar“
• Dětem
  • Gabo opravář

Často je potkáváme

Jednotlivce, kteří z nějakého důvodu nežijí v manželství, potká­váme všude kolem nás a nejinak tomu je v církvi. Jistě jste s nimi hovořili nebo o nich slyšeli. O koho vlastně jde? Někomu zemřel životní partner, a ve sboru jste se za něj modlili. Obětavá sestra z vašeho společenství si prošla manželskou krizí, bolestnou zku­šeností, která skončila rozpadem manželství. Rádi byste ji potěšili, ale nevíte jak na to. Občas si všimneme, že někdo z našich sboro­vých „mládežníků“ překročil věk pětadvaceti let a „nic“ - žádný vztah, ani zamilovanost není na obzoru. Tito lidé žijí mezi námi, známe je, modlí se společně s námi, slouží našim dětem na besíd­kách a někdy se necítí v přítomnosti rodin s dětmi zrovna poho­dlně. Položím vám otázku: Jak tyto singles vnímáme? Myslíme si, že jejich život je o něco ochuzen? Je pro ně samota těžká nebo ji přijímají jako požehnání? Mezi námi jsou jednotlivci, kteří by jim rádi někoho našli. Je to pěkný záměr, ale ne vždy snadný. Možná budeme překvapeni, ale ne všichni protějšek hledají. Tito bratři a sestry budí ve sborech pozornost, která je mnohdy netěší. Co pro ně můžeme udělat? Zkusme jim někdy naslouchat a více porozu­mět. Kdy jste pozvali singles na oběd nebo rozhovor u kávy? Jsou to lidé jako my, a pokud cítí, že jim je někdo ochoten naslouchat, rádi se sdílí o svých radostech a strastech. V něčem nás mohou poučit, inspirovat a pomoci nám vidět věci z jiného úhlu.

Každý člověk má jistou představu o tom, jak má misie vypadat nebo jak se má misie dělat, a přitom klade důraz na takovou stránku misie, která je mu nejbližší. Jako náctiletý jsem se občas setkával s názorem, že jet na misii je příliš drahé a nákladné a je zapotřebí činit misii kolem nás „v našem Jeruzalémě“. Také jsem se setkal s názorem, že investovaný obnos peněz na samotnou misijní cestu je lepší věnovat na podporu místních lidí v zahraničí či jejich aktivit. Jak jsem se ve svém životě osobně přesvědčil, tato přesvědčení jsou založena na špatném předpokladu, že samotné peníze vyřeší vše. Ale opak je pravdou a v Bibli pro to také nacházím podporu.

Př 19,21 „Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.“

Pokusím se na následujících řádcích krátce popsat, jak se to seběhlo, že jsem „padesátiletý praktikující celibátník“.

Pastoři mají jedinečnou příležitost zasáhnout a pozitivním způsobem ovlivnit nezadané lidi. Zde jsou konkrétní strategie, které pastorům pomohou budovat církev přátelskou vůči svobodným lidem.