Informace
Život v Kristu
Na této straně věčnosti neexistuje dokonalost
Rozhovor s Jennifer a Stevem Cuttinovými
Sedíme v příjemně vybaveném obýváku (nábytek je ze Saudské Arábie od Jennifeřiných rodičů a Cuttinovi si ho nechali přivézt nákladním kontejnerem. :-)), upíjíme ovocný čaj a vzájemně se oťukáváme. S Jennifer se už znám z baby klubu Andílci, který jsem do letošního září vedla, ale se Stevem mluvím dnes poprvé… První otázka je „jednoduchá“, chtěli jsme totiž slyšet Američany mluvit česky. Obdivujeme je, protože po čtyřech semestrech latiny víme, jak je těžké tvořit věty a myslet na skloňování a časování zároveň.
Toto je môj domov: Czechoslovaki
Rozhovor s Peterem a Jankou Kozicovými
Sedíme u počítače, z obrazovky na nás hledí dvě milé veselé tváře. Srší z nich pokora, radost, vděk. Jejich nadšení pro Pána Ježíše je zcela nakažlivé. Po příjemném hodinovém rozhovoru vypínáme počítač nabiti radostí a obdivem. Takhle nějak si představujeme skutečné služebníky… Seznamte se, prosím: Jana a Peter Kozicovi.
Rozhovor s bratrem Jánem Libou - „Túžim, aby meno Ježiš Kristus bolo na Slovensku vzácne!“
Bratře Janko, vnímal jste Boží povolání k převzetí štafety?
Zodpovednosť a povolanie idú ruka v ruke. Cítim to Božie povolanie. Ak by som ho necítil, nešiel by som, pretože stáť v tejto službe je zodpovedné.
Určitě máte v srdci nějakou představu, kam by měla církev směřovat...
Je veľa vecí na srdci. :-) Ponajprv si tak pred Božou tvárou prajem, aby som vedel byť Božím dobrým spolupracovníkom, pretože Apoštol Pavol píše, že sme Božími spolupracovníkmi. Aby mi Boh dal milosť porozumieť, čo chce robiť v tejto dobe, pretože žijeme v dobe historicky vážnej. Jedna vec je porozumieť, ale druhá je pohľad ako ďalej.
ŽvK obsah prosinec 2015
Číslo: 12/2015
Život misionářů v Česku
V novém čísle najdete
- Slovo biskupa Opravit oltář
- Život misionářů v Česku
- Co když je bouře na moři kvůli neposlušnému Jonášovi?
- Jsem Pražák...
- Novodobá historie misionářů...
- Pochopili jsme, že už nejsme v Americe...
- Ještě jsem nepřestala
- Toto je môj domov: Czechoslovakia
- Koupili jsme dům a byli jsme šťastni
- Nejhorší je pocit, že nikam nepatříte...
- Na této straně věčnosti neexistuje dokonalost
- Bůh JE to nejlepší!
- Evangelizace Škola evangelizace Reinharda Bonnkeho
- VOŠMT Novinky
- Emeritní biskup se zamýšlí nad historií
- Vánoční speciál
- Mikulajda
- A to je vše?
- Hledání „rovnáku na ohýbák“
- Misionáři a Vánoce
- Holky sobě
- Čtěme méně přísloví a více Píseň písní :-)
- Co je tvé největší potěšení?
- Dětem Pavlík má svůj velký den
- Ze života církve Život je víc
Vrba-Wetzler Memorial 2015
„Teraz je čas mlčať a kráčať,“ říká sedmdesátiletý Fedor Gál, nositel myšlenky založit tradici Vrba-Wetzler Memorialu v okamžiku, kdy stojíme na okraji vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Všichni se nacházíme přibližně na tom místě, kam se 7. dubna schovali a odkud 10. dubna 1944 utíkali dva mladí slovenští Židé – Alfréd Wetzler a Rudolf Vrba.
Dnes, 20. srpna 2015, vyrážíme po jejich stopách. A není to poprvé. Vloni se nás tady sešlo čtyřicet, letos je nás o šedesát víc. Slováci, Češi, Poláci, Maďaři, Britové, Kanaďané, Izraelci a Američané. Už jsme měli možnost nasát hrůznou atmosféru tohoto místa věčně poznamenaného nepředstavitelným utrpením stovek tisíc vězňů a hromadným vražděním civilního židovského obyvatelstva nacisty okupované Evropy.
Rozhovor s bratrem Woodem
Ten zázrak nemohl nikdo zpochybnit...
Bratře Woode, prozraďte našim čtenářům, jak jste se stal křesťanem, prosím.
Mí rodiče byli misionáři. V deseti letech jsem měl sen, že Ježíš přišel podruhé, ale nebyl jsem připraven, což ve mně vyvolalo strach. Hned jsem volal k Bohu, že mu budu sloužit. Pokud se však obrátíte jen ze strachu, nejsem si jist, jak duchovně porostete. (smích) Ve třetím ročníku jsem slyšel jednoho kazatele, který přinesl apologetické kázání na téma vzkříšení Krista a proč je věřit v Krista normální. Doposud jsem víru bral pouze jako skok do tmy, nyní jsem slyšel mnoho důkazů, na kterých lze spolehlivě postavit víru v Kristovo vzkříšení. Nazval jsem to svým intelektuálním obrácením. Takže jsem měl obrácení vlastně dvě. :-)
Tehdy jsem přemýšlel nad tím, co se stalo s Kristovým tělem. Vymysleli si to apoštolové a ukradli ho? Není možné si jen tak přes noc vymyslet celý příběh o vzkříšení a roznést ho často za cenu života do celého světa, aniž by se vloudila chybička. Navíc apoštolové měli vysoký kredit, jak kladli důraz na pravdu! Ani farizeové, ani Římané s tělem nic neudělali, sami tvrdili, že tělo někdo ukradl. Takže jedinou teorií, která odpovídala všem faktům, bylo, že Ježíš byl vzkříšen.
Obsah ŽvK listopad 2015
Číslo: 11/2015
Téma: Quo vadis, letniční hnutí?
V novém čísle najdete
- Slovo biskupa Nevíte, jakého jste ducha?
- Quo vadis, letniční hnutí?
- Statistika není nuda, je povzbuzení!
- Letnice: Tento příběh je naším příběhem
- Já nejsem papež...
- Co mě oslovilo a co si odnáším...
- Historie Apoštolské církve
- Mentalita hojnosti
- Ten zázrak nemohl nikdo zpochybnit
- Co nás oslovilo...
- Poselství ze společné pastorálky
- ČR vs. Izrael
- Vrba-Wetzler Memorial 2015
- Třetí intifáda a šestý výjezd
- Emeritní biskup se zamýšlí nad historií
- Mesiáš podle Matouše Pokušení Ježíše
- Dětem Voda
- Ze života církve Nový biskup AC SR
Jak to všechno začalo
Rád si čtu knihy Richarda Wurmbranda, který založil mezinárodní organizaci „Hlas mučedníků“. Při čtení příběhů v těchto knihách jsem byl hluboce pohnut osudy židů ve válečném fašistickém i poválečném komunistickém období. Bylo to pro mě tak silné, že jsem začal mít touhu získat alespoň jednoho žida pro Krista. To byl asi bod, kdy mi Pán Bůh položil na srdce izraelský národ. Zároveň jsem byl v období, kdy se mi dotvářel obraz mé služby pro Boha a vnímal jsem jasně, že k mé službě podpory otců a získávání rodin ke čtení Božího slova Bůh přidává i podporu izraelského národa. Má manželka se k této vizi také přidala.