Informace
Život v Kristu
Velikonoce: Svátek pro všechny
Svátek spojený se dnem pracovního volna dozajista potěší každého zaměstnance, ať už je význam svátku jakýkoliv. Den placeného volna přece nemůže být na škodu a je jedno, jestli máme volno proto, abychom oslavili práci, vznik samostatné republiky, další vznik ještě samostatnější republiky, českou státnost či něco dalšího. Volný den se dá využít k věcem, na které se jinak nedostává čas – dá se pracovat na zahradě, opravovat dům, odpočívat u televize nebo vzít rodinu někam na výlet. Svátku je beztak jedno, jestli si pro samé volno vůbec vzpomeneme, co slavnostního si vlastně připomínáme. Jinak se na to ale dívají ředitelé firem, kteří v každém svátku mohou vidět ušlé zisky a vyplacené mzdy, za které nikdo nic užitečného nevyprodukoval. A je jim asi jedno, jestli je tovární hala prázdná proto, že přišel Konstantin s Metodějem, nebo proto, že odešel Jan Hus.
Jak Noe zachránil Velikonoce
Noe a Velikonoce? Jak jde dohromady příběh Ježíše a Noeho? Ježíš předpověděl, že až se na konci věků vrátí zpět, aby naplnil a dovršil tyto dějiny, bude svět podobný jako za dnů Noeho. „Jak ale bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodu Syna člověka. Stejně jako ve dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy, a ničeho si nevšimli až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka.“ (Mt 24,37–39) Jinými slovy, lidé se budou chovat jakoby nic, a pak najednou přijde zkáza, která je smete. Otázkou je, zda budeš zachráněný, nebo ne. Jde totiž také o to, že před potopou bylo lidstvo dost zkažené, jeho hlavním dorozumívacím prostředkem bylo násilí. Možná vám to až tak nepřijde, protože se většina z nás narodila do velmi klidné doby, ale to je anomálie, která může kdykoliv skončit. Když se podíváte na historii lidstva, je to prakticky nepřetržitá nit válek a násilí. Dokonce, i když neválčíme, máme sklony k násilí, které pocházejí z vrozeného sobectví: „Je to moje, a co chci, to si vezmu! Když mi to nebudeš chtít dát, vezmu si to stejně.“ Můžeš si říkat, že jsi ten dobrý. Já bych nikdy... Jsi si tím jistý? Opravdu jsi lepší? Podle čeho se to pozná? Podle kultury? Němci byli velmi kulturní národ, přesto stáli za dvěma světovými válkami v nedávné minulosti... Asi to nebude to pravé.
Projekt Pašije 2016
(rozhovor s autorkou Pašijí Jaruškou Bekovou, AC Kroměříž, stanice Olomouc)
Poprvé jsem se o Pašijích dozvěděla vloni na velikonoční bohoslužbě olomouckých církví, ale prý je to tvůj dlouhodobější projekt. Mohla bys čtenářům přiblížit, kdy se zrodila myšlenka tohoto představení?
Asi tak před 15 lety. Tehdy jsem se zamýšlela nad evangeliem Jana a snažila se vžít do toho, jak se cítili lidé, kteří byli součástí velkého Ježíšova příběhu. Asi stěžejní pro mě bylo, co musela prožívat Ježíšova matka Marie – to byla i jedna z prvních písní, které vznikly. Jaké to bylo, stát pod křížem a dívat se, jak jí umírá syn. Druhou byla písnička Vjezd do Jeruzaléma, a to už se mi v hlavě začal skládat celý příběh a rodila se ohromná touha složit něco většího. Je pravda, že jsem nikdy neměla úplně konkrétní představu takového megapředstavení, ale už od počátku jsem měla v sobě představu celku, sbor, nástroje. :-)
S patnáctými narozeninami „dostáváme občanku“
Nový sbor v Trutnově
Začátek roku 2016 byl pro členy Apoštolské církve v Trutnově vstupem do nové etapy společného duchovního života. Důvodem byla dlouho připravovaná událost, která se uskutečnila v neděli 10. ledna, kdy byl za účasti bratra biskupa Martina Moldana a seniora východočeské oblasti Jiřího Sedláčka založen samostatný sbor Trutnov. Haleluja!
Po více než patnácti letech práce misijní stanice se tak naplnila očekávání a modlitby mnohých Trutnováků. Radostnou a slavnostní atmosféru ještě umocnila účast mnoha hostů a přátel, kteří nás přijeli podpořit z Kolína a dalších vzdálených míst. Pronajatý sál v Národním domě, kde se konají nedělní shromáždění, se tak naplnil do posledního místečka. (Ještěže se děti po úvodních chválách mohly vzdálit od svých rodičů a odešly na svůj program do besídky. Ostatní v sále se tak mohli soustředit na nabitý program. :-)
Obsah ŽvK březen 2016
Číslo: 3/2016
Úvahy velkopáteční
V novém čísle najdete
- Slovo biskupa Myšlenky o horlivosti
- Úvahy velkopáteční
- Velikonoce: Svátek pro všechny
- Volný pátek
- Bláznivé svátkořečení?
- Církevní svátek v necírkevní společnosti
- Dobrá zpráva Velikonoc
- Jak Noe zachránil Velikonoce
- Anketa (politici, občané)
- Projekt Pašije 2016
- Misie Chorvatsko není jen dovolená u moře
- Mesiáš podle Matouše Štěstí mají smolaři
- Holky sobě Dotkl se mne, tudíž mne znečistil...
- VOŠMT Zkouškové období
- Ze života církve
- CéeMVé neboli CentruM
- Reportáž z Okrouhlíku
- Pastor Majeed vypráví...
- Dostáváme „občanku“
- Dětem Nevšední setkání
- Zápisník Zambie 2015 aneb Hrdinové z Česka
Podobenství o milosrdném Samařanu jinak
Někde na cestě v Evropě ležel jeden muž, cizinec, vysílený z cesty, nemocný a zubožený. Šel kolem jeden politik a zdaleka se mu vyhnul. Myslel si totiž – když mu pomůžu, přijdou jen další a bude jich tu jako smetí, promění to tu k nepoznání a naše země už nebude naše. A nechal jej být. Potom tudy procházel jeden kazatel, i ten jej zdaleka obešel. Myslel si totiž – když mu pomůžu, přijdou další jako on a změní víru a náboženství mého lidu, a to, co jsem pracně budoval já i církev přede mnou, přijde vniveč. A nechal jej tam. Šel tudy i jeden spořádaný občan a nechtěl se na něj ani podívat. Pomyslel si – tihle cizáci jsou jen potravou pro lupiče, kteří se na nich živí a jsou z nich milionáři, tohle nebudu podporovat. Navíc tu tihle žádnou práci nenajdou a budou žít jen na náš úkor a z našich daní. A křikl na něj – Běž zpátky, odkud jsi přišel! A nakonec tudy projížděli kočovní Cikáni. Našli jej tam a bylo jim ho líto. Přikryli jej a dali mu najíst a zůstal s nimi, až se dal do pořádku.
Můj kamarád se chce stát křesťanem
Zhruba před pěti lety jsem se seznámil s bratrem Ondřejem, který už delší čas slouží cizincům v ČR. Od Vietnamců po Peršany. Tehdy mě pozval na krátkodobý misijní výjezd do Řecka za uprchlíky z Afghánistánu. Byla to pro mě velmi silná zkušenost. Tento výjezd jsem si pak ještě 3x zopakoval a spolu se mnou i můj švagr Pavel.
Česká republika očima keňského přistěhovalce
Česká republika je bezpochyby nádhernou zemí s úchvatnou krajinou, zelenými loukami a poklidným venkovem, starobylými, krásnými městy. Navštívíte-li Prahu, Olomouc, Český Krumlov, máte dojem, že jste v pohádce.
Srovnám-li ČR se svou zemí, musím uznat, že Česko má úžasnou infrastrukturu, zavedené instituce, prvotřídní služby, velmi dobrou dopravní obslužnost a všem dostupné zdravotnictví. Nemocnice jsou velmi dobře vybaveny.
Jako učitel angličtiny jsem velmi rád, že nemám nedostatek práce. Ve skutečnosti je zde dost pracovních příležitostí pro rodilé mluvčí se solidním ohodnocením.