Zdroje (366)
Podřazené kategorie
Studijní texty (1)
V této sekci nabízíme čtenářům studijní texty k vybraným tématům. Texty jsou často seminárními pracemi vedoucích pracovníků Apoštolské církve předkládanými v rámci jejich teologických studií. Vzhledem k tomu, že některé texty byly předkládány jako součást studia na zahraničních školách, jsou vypracovány v anglickém jazyce. Máme naději, že postupně budou přibývat i studijní texty v českém jazyce.
Zobrazit položky...Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků. Jk 1,2-4
Věřím, že každý z nás touží po tom, aby dílo v našich sborech rostlo. Toto dílo však poroste hlavně tehdy, budeme-li růst především my sami. Pokud porosteme, tak dospějeme a budeme moci budovat další lidi kolem sebe. Aby se to mohlo uskutečnit, musíme splnit určité podmínky.
Všechno pro mne začalo ve vězení. Nepřejal jsem učení nějakého bratra, ale do věci mě uvedl sám Bůh a ukázal mi určitá úskalí, nebezpečí a pravdy.
Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. (Žd 1,1-2)
Předobraz Večeře Páně najdeme již ve Starém zákoně. Stará smlouva v Izraeli měla dva smluvní znaky. Jednorázovým znakem byla obřízka, kterou podstoupil každý novorozený izraelský chlapec jako symbol příslušnosti k izraelskému národu. Tímto znamením i muž z jiného národa přijímal Hospodina jako svého Boha, uznával jím daný zákon a zároveň se tak stával členem izraelského národa. Potvrzováním a obnovováním této smlouvy byla účast na hodu beránka. Jednou ročně, v Bohem stanovený den a za Bohem stanovených podmínek mohl Izraelita přistoupit k tomu, aby veřejně projevil svou příslušnost k Božímu lidu a své rozhodnutí zachovávat Boží zákon. Pokud pak Hospodinův zákon porušil, musel počítat s Božím trestem. Musel být obřadně čistý, a proto se hodu nemohl zúčastnit člověk, který se například dotkl mrtvého. I nepřistoupení k hodu beránka byla postihováno: Ale kdo by byl čistý a nebyl na cestě a zanedbá slavení hodu beránka, bude vyobcován ze svého lidu, protože nepřinesl Hospodinu dar ve stanovený čas. Takový člověk ponese následky svého hříchu. (Nu 9,13)
Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči. Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím. Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení. (1K 14,1 - 3)
Sloupy zdravé rodiny
Napsal(a) Tomáš SüssOd počátku jsou manželství a rodina součástí Božího stvořitelského plánu. Je Božím úmyslem, aby lidé žili ve vztahu k němu, ale taky ve vztazích k sobě navzájem.
aneb služba (diakonia) a její místo v církvi - 1. díl
Církev má vydávat světu svědectví o Boží lásce, a to třemi způsoby: svědectvím slovem (martyria), modlitbou a svatým životem (leitourgia) a projevováním Boží lásky službou (diakonia). Všechny tři způsoby mají při rozšiřování Božího království význam a všechny tři používal Pán Ježíš, když chodil po zemi. Troufám si říct, že právě ve vyváženosti užívání těchto tří forem svědectví světu spočíval úspěch Ježíšovy služby.
aneb služba (diakonia) a její místo v církvi - 2. díl
V minulém díle jsme se zabývali tím, co diakonia je, jaké je její místo v životě církve a ve službě světu. Také jsme sledovali, jakým způsobem sloužil Pán Ježíš a co o službě druhým lidem učil. Článek jsme uzavřeli konstatováním, že církev je pověřena plností služby, což znamená: svědčit (martyria), oslavovat (leitourgia) a uskutečňovat lásku v životě lidí praktickou službou (diakonia).
aneb služba (diakonia) a její místo v církvi - 3. díl
V předchozích dvou dílech tohoto miniseriálu článků o diakonii jsme se zabývali praktickou službou Pána Ježíše a prvotní církve světu, jak o tom můžeme číst v Písmu. Viděli jsme, že služba byla životním posláním Ježíšovým a také jeho následovníků. Také jsme si mohli uvědomit, že služba, kterou lidem poskytoval Pán Ježíš a jeho učedníci, se kvalitativně lišila od „pouhé" sociální práce, a to především tím, že pomoc lidem byla poskytována v moci Ducha svatého. I v tomto by měla církev následovat Pána Ježíše.