Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Život v Kristu

Ostatní

Ostatní

 úterý, 21. únor 2017 08.51

Má být nedělní shromáždění určeno věřícím nebo nevěřícím?

Před lety jsme v Liberci pořádali evangelizaci zvanou Graffiti Party, určenou pouličním teenagerům: graffiti, grilování, hlasitá hudba apod. Mladí lidé celý den tvořili na námi poskytnutých plochách a vrcholem bylo vyhodnocení nejlepších děl. Povstal jsem a během pěti minut – jako zástupce sponzorující AC – vyprávěl své svědectví: „... toulal jsem se světem, bral drogy, pil, kouřil, byl jsem na dně... Tehdy jsem se setkal s Ježíšem, který otočil můj život naruby a dal mu smysl.“ Odezva byla úžasná. Mladí hltali každé mé slovo. (Jeden z nich je dnes zapáleným členem našeho sboru.)

 pondělí, 13. únor 2017 10.33

Kovbojové, nebo varhany? Co oslovuje svět?

Dan Kimball ve své knize The Emerging Church píše o mladém univerzitním studentovi Skyovi, který říkal ve svém sboru svědectví. Lidé se asi divili, když mladý muž začal slovy: „Dobrý den, jmenuji se Sky a nejsem křesťan.“ Pak pokračoval výčtem všech možných důvodů, proč tomu tak je. Domníval se, že křesťanství je lidským výmyslem, že křesťané mají omezené odsuzující smyšlení, jsou arogantní, protože považují svou víru za jedinou pravou. O dva roky později se Sky postavil před sbor znovu. Kimball píše: „Tentokrát namísto důvodů, proč není křesťanem, odvážně prohlásil s nadšením ‚Miluji Ježíše a chci mu celým svým životem sloužit!‘“[1] Sky se později pastorovi Kimballovi svěřil, že by nikdy nechodil do církve, která by se za každou cenu snažila být „srozumitelná“ a „zaměřená na hledající“. Jak on sám, tak mnozí další dnes hledají autentické, staré klasické křesťanství. „Mnohé z věcí, které jsme dříve z církve vytěsnili, aby snad nebránili hledajícím, jsou dnes právě pro dnešní generaci v kurzu,“ píše Kimball. [2]

 pátek, 10. únor 2017 08.57

Bohoslužba začala dříve

Vzpomínám si na jedno nedělní překvapení z doby, kdy jsem byl ještě mládežníkem. Bydlel jsem tehdy v jiném městě, než byl můj mateřský sbor, sice jen dvacet kilometrů daleko, ale spojení bylo dost mizerné. Takže jako obvykle jsem brzo ráno dobíhal na nástupiště a … nikde nikdo. Udiveně se rozhlížím, co se děje. Vždyť jsem ještě přišel včas! Nepřišel. Bylo jaro, neděle ráno a změna času. A z bohoslužby v tu neděli nic nebylo, protože začala dříve.

 středa, 04. leden 2017 09.58

MICHAEL BROWN, EXTRÉMNÍ MILOST – recenze

BROWN, M. Extrémní milost. Albrechtice: Nakladatelství Křesťanský život, 2014. 271 stran.

Michael Brown, mesiánský Žid, který byl důležitou součástí probuzení ve sboru Brownsville v Pensacole v devadesátých letech a nyní vede International Revival and Evangelism School of Ministry, je plodný a ve světě poměrně známý autor. Díky svému židovskému původu dokáže vést rozhovor s touto komunitou ohledně osoby Ježíše Krista (např. v pětidílné sérii Answering Jewish Objections to Jesus), ve svých dílech se však zabývá i jinými teologickými tématy. Extrémní milost představuje jedno z nich a je vlastně prvním dílem, se kterým se čtenář může díky nakladatelství Křesťanský život seznámit v českém jazyce.

 pondělí, 19. prosinec 2016 09.01

Proč je milost tak důležitá?

Ačkoli mi je téma milosti hodně blízké, je zároveň tím nejtěžším. Viděl jsem lidi, kteří dostali milost, a byli tím proměněni, a viděl jsem lidi, kteří po udělení milosti pokračovali dál v tom, co ubližovalo jim nebo druhým. Téma milosti je v křesťanském prostředí o to těžší, že souvisí neoddělitelně s vinou, a ta zase s pravidly a zákonem. Někdy mám pocit, že se tyto věci snažíme oddělit od sebe a pak vznikají různé „nesmyslné“ konstrukce, jako například extrémní zdůrazňování milosti nebo naopak zákaznického přístupu k problémům.

 středa, 14. prosinec 2016 09.42

Život pod milostí

„Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“ (Ř 6,14)

Tento verš z Římanům vyjadřuje jednu z největších pravd evangelia a křesťanského života vůbec. Ale patří také mezi často nepochopené a zneužívané výroky Písma. Pojďme hledat v Bibli, co skutečně znamená žít pod milostí.

 úterý, 29. listopad 2016 14.38

CO KDYŽ „SINGLES“ POTŘEBUJÍ VÍCE POROZUMĚNÍ

Často je potkáváme

Jednotlivce, kteří z nějakého důvodu nežijí v manželství, potká­váme všude kolem nás a nejinak tomu je v církvi. Jistě jste s nimi hovořili nebo o nich slyšeli. O koho vlastně jde? Někomu zemřel životní partner, a ve sboru jste se za něj modlili. Obětavá sestra z vašeho společenství si prošla manželskou krizí, bolestnou zku­šeností, která skončila rozpadem manželství. Rádi byste ji potěšili, ale nevíte jak na to. Občas si všimneme, že někdo z našich sboro­vých „mládežníků“ překročil věk pětadvaceti let a „nic“ - žádný vztah, ani zamilovanost není na obzoru. Tito lidé žijí mezi námi, známe je, modlí se společně s námi, slouží našim dětem na besíd­kách a někdy se necítí v přítomnosti rodin s dětmi zrovna poho­dlně. Položím vám otázku: Jak tyto singles vnímáme? Myslíme si, že jejich život je o něco ochuzen? Je pro ně samota těžká nebo ji přijímají jako požehnání? Mezi námi jsou jednotlivci, kteří by jim rádi někoho našli. Je to pěkný záměr, ale ne vždy snadný. Možná budeme překvapeni, ale ne všichni protějšek hledají. Tito bratři a sestry budí ve sborech pozornost, která je mnohdy netěší. Co pro ně můžeme udělat? Zkusme jim někdy naslouchat a více porozu­mět. Kdy jste pozvali singles na oběd nebo rozhovor u kávy? Jsou to lidé jako my, a pokud cítí, že jim je někdo ochoten naslouchat, rádi se sdílí o svých radostech a strastech. V něčem nás mohou poučit, inspirovat a pomoci nám vidět věci z jiného úhlu.

 úterý, 08. listopad 2016 09.20

Zapojení nezadaných lidí do Boží rodiny

Pastoři mají jedinečnou příležitost zasáhnout a pozitivním způsobem ovlivnit nezadané lidi. Zde jsou konkrétní strategie, které pastorům pomohou budovat církev přátelskou vůči svobodným lidem.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.