Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
Ostatní

Ostatní

 úterý, 08. srpen 2017 11.14

Silná slova, silný život

Reformace se nám většinou spojuje s vážnými věcmi – dějinný zápas o závaznost základních biblických pravd, jako je vztah k Písmu, znovuobjevení učení o Boží milosti, víra, radikální předefinování vztahu k Bohu a dílu Ježíše Krista. Na tom přece nic úsměvného nemůže ani být! A přece. Protagonista reformace Dr. Martin Luther byl nejen člověkem rázným, popudlivým, ale i vášnivým. Jeho vášeň pro Boží věc ho velmi často zavedla i k tomu, že používal ostřejší, zemitější výrazivo. V německých knihkupectvích lze dokonce zakoupit publikace sestavené pouze z takových silných výroků. S určitou mírou nadsázky by se snad i dalo říct, že Luther byl (pozdně středověkým) mistrem bonmotu. Daleko předčí v tomto ohledu naše (třeba politické) současníky. Je z čeho vybírat, vždyť sebrané Lutherovy spisy čítají 80 tisíc stran ve 120 svazcích! Nabízím několik málo příkladů z nepřeberné zásoby Lutherovy literární činnosti: „Mojžíš je mrtev.“ Luther byl schopen těžká, teologicky náročně uchopitelná místa Bible vysvětlit několika málo slovy. Konkrétně: Jak lze prostým lidem, kteří si na základě učení samozvaných proroků vytahovali z Bible některé židovské předpisy a činili je závaznými, vysvětlit, že některé věci nám křesťanům prostě nepatří? Že náleží pouze a jenom do konkrétní doby a konkrétní situace? V pohnuté době Reformace existovali lidé, kteří dokonce biblický příkaz „zabij Amaleka“ aplikovali na konkrétní politické odpůrce, třeba na vrchnost. A tak zabíjeli a pálili. Těmto a jiným blouznivcům Luther řekl: „Mose ist tod.“ Mojžíš je mrtvý. Živý je Ježíš a jeho evangelium. Nejsme adresáty všech výzev Starého zákona. Nabádá nás proto: „S Písmem se musí jednat opatrně.“ Krátká věta „Mojžíš je mrtev.“ by mohla zastavit zabíjení na základě nesprávného pochopení Bible. Zapamatovatelnější vyjádření bychom hledali jen těžko. Pochopitelné, jednoduché a jasné.

 středa, 26. červenec 2017 11.15

Luther a muslimové

Problematika islámu je v díle doktora Martina Luthera výrazně přítomna; on sám je dokonce autorem několika spisů věnovaných „turecké“ problematice (tzv. Türkenschriften). Tato skutečnost je možná na první pohled překvapivá, nicméně musíme si uvědomit, že v době Lutherova působení došlo k velké expanzi Osmanské říše do východní a střední Evropy. Roku 1526 Turci zvítězili v bitvě u Moháče a obsadili podstatnou část Uher včetně Budína, o tři roky později dokonce poprvé neúspěšně obléhali Vídeň. Nebezpečí islámské invaze do Německa proto bylo „na dosah“.

 úterý, 18. červenec 2017 14.09

Cesta k prozření

V roce 2017 si připomínáme 500 let od vystoupení německého augustiniánského kněze a teologa Martina Luthera, který zveřejněním svých tzv. 95 tezí, tedy původně podkladů k odborné teologické disputaci, zahájil koncem října roku 1517 hlavní vlnu reformačního církevního hnutí v tehdejším Německu a následně i v dalších evropských zemích. Dnes je tento Lutherův čin považován za přelomový do té míry, že datum 31. října 1517 je dokonce některými badateli považováno za konec středověku a počátek raného novověku. Osobnost a dílo Martina Luthera však nelze omezit jen na tento důležitý moment. Minimálně stejně významným počinem bylo například i jeho vyhotovení překladu Bible do němčiny. Své názory a postoje k různým tématům navíc Luther pohotově publikoval v množství spisů, kterými vybízel své následovníky k mnoha dobrým, ale žel i k některým špatným skutkům. Následující text je připomínkou okolností, které vedly tohoto významného církevního otce k učení, jež svého času otřáslo celým křesťanským světem.

 úterý, 13. červen 2017 14.57

Myšlenky o pronásledování

Velké poslání z Mt 28,19–20, které nám Ježíš přikázal, se hned od začátku naplňovalo skrze pronásledování. Apoštolové nejprve setrvávali v Jeruzalémě a byla to až Štěpánova mučednická smrt a následné pronásledování církve, které vyhnaly církev z Jeruzaléma. (Sk 6,8–8,1: ačkoliv se zdá, že Apoštolové sami v Jeruzalémě zůstali...) Toto pronásledování věřící zaválo až do míst, jako Fénicie, Kypr a Antiochie, míst, která sehrála klíčovou roli v růstu a expanzi Církve.

 čtvrtek, 08. červen 2017 15.39

Deset nebezpečných mýtů o pronásledované církvi

Mýty mohou být nebezpečné. Falešné příběhy mohou vklouznout do naší mysli skrze zprávy, konverzaci nebo přes sociální sítě. Pokud těmto mýtům uvěříme, mohou změnit náš způsob přemýšlení, chování a uvést nás do pasivity. Sám jsem mnoha níže popsaným mýtům uvěřil. Některé jsou osobní, jiné jsou široce velmi rozšířené, a nelze jinak, než se jich vzdát, abychom uviděli celý obraz pronásledování. Naši bratři a sestry v Kristu spoléhají na naše modlitby a podporu – a my se nemůžeme nechat svést falešnými představami.

 pondělí, 22. květen 2017 13.04

Platforma zakládání sborů Apoštolské církve

Církev je živý organismus. Vše živé, co bylo Stvořitelem stvořeno, podléhá přikázání: „Ploďte a množte se a naplňte zem.“ Pro církev platí stejné přikázaní, je povolána k tomu, aby se rozmnožila a naplnila svět. Neplodnost je nemoc, a přesto že se s ní setkáváme, neměli bychom se s ní smířit jako s něčím normálním. Pokud chceme mít děti, musíme pro to něco udělat. Pokud chceme, aby nám narozené děti vyrostly, byly zdravé, vychované a schopné se dál množit, musíme pro to udělat ještě mnohem víc.

 pátek, 19. květen 2017 11.36

Křesťan a masmédia

Milí bratři a sestry, vážení čtenáři,

před cca dvaceti lety jsem zastupoval naši církev na reprezentativním celostátním ekumenickém setkání. Přišla řeč i na působení církví v masmédiích. Přítomní se shodovali na tom, že „ústup křesťanského angažmá z masmédií je realitou, je však třeba jej provádět co nejpomaleji...“ Tehdy, jako nejmladší účastník setkání, jsem vystoupil s konstatováním poněkud nadbytečným: „Masmédia jsou jednou z klíčových oblastí ovlivňujících společnost.“ Pak jsem ale pokročil tvrzením, že „církve by neměly toto pole vyklízet, ale naopak obsazovat“. Odpovědí mi bylo zdvořilé déletrvající mlčení, které však promlouvalo jasně: „Je ještě mladý, však se poučí...“

 pondělí, 08. květen 2017 09.16

Jak z kola pornografie ven?

Pornografie je nebezpečná a destruktivní především proto, že zneužívá silné vizuální smysly muže, aby u něho probudila sexuální touhu. Z tohoto důvodu je velmi přitažlivá a zároveň zrádná. Sexuální touha, kterou do nás Bůh vložil, je jednou z nejsilnějších tužeb, které jako lidé máme. Je tedy na každém člověku, jestli tuto touhu dokáže směřovat správným směrem, jímž je manželský sexuální život, nebo jestli to nezvládá a stává se zajatcem této touhy realizované pornografií.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.