Informace
Ostatní
Proč je milost tak důležitá?
Ačkoli mi je téma milosti hodně blízké, je zároveň tím nejtěžším. Viděl jsem lidi, kteří dostali milost, a byli tím proměněni, a viděl jsem lidi, kteří po udělení milosti pokračovali dál v tom, co ubližovalo jim nebo druhým. Téma milosti je v křesťanském prostředí o to těžší, že souvisí neoddělitelně s vinou, a ta zase s pravidly a zákonem. Někdy mám pocit, že se tyto věci snažíme oddělit od sebe a pak vznikají různé „nesmyslné“ konstrukce, jako například extrémní zdůrazňování milosti nebo naopak zákaznického přístupu k problémům.
Život pod milostí
„Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“ (Ř 6,14)
Tento verš z Římanům vyjadřuje jednu z největších pravd evangelia a křesťanského života vůbec. Ale patří také mezi často nepochopené a zneužívané výroky Písma. Pojďme hledat v Bibli, co skutečně znamená žít pod milostí.
CO KDYŽ „SINGLES“ POTŘEBUJÍ VÍCE POROZUMĚNÍ
Často je potkáváme
Jednotlivce, kteří z nějakého důvodu nežijí v manželství, potkáváme všude kolem nás a nejinak tomu je v církvi. Jistě jste s nimi hovořili nebo o nich slyšeli. O koho vlastně jde? Někomu zemřel životní partner, a ve sboru jste se za něj modlili. Obětavá sestra z vašeho společenství si prošla manželskou krizí, bolestnou zkušeností, která skončila rozpadem manželství. Rádi byste ji potěšili, ale nevíte jak na to. Občas si všimneme, že někdo z našich sborových „mládežníků“ překročil věk pětadvaceti let a „nic“ - žádný vztah, ani zamilovanost není na obzoru. Tito lidé žijí mezi námi, známe je, modlí se společně s námi, slouží našim dětem na besídkách a někdy se necítí v přítomnosti rodin s dětmi zrovna pohodlně. Položím vám otázku: Jak tyto singles vnímáme? Myslíme si, že jejich život je o něco ochuzen? Je pro ně samota těžká nebo ji přijímají jako požehnání? Mezi námi jsou jednotlivci, kteří by jim rádi někoho našli. Je to pěkný záměr, ale ne vždy snadný. Možná budeme překvapeni, ale ne všichni protějšek hledají. Tito bratři a sestry budí ve sborech pozornost, která je mnohdy netěší. Co pro ně můžeme udělat? Zkusme jim někdy naslouchat a více porozumět. Kdy jste pozvali singles na oběd nebo rozhovor u kávy? Jsou to lidé jako my, a pokud cítí, že jim je někdo ochoten naslouchat, rádi se sdílí o svých radostech a strastech. V něčem nás mohou poučit, inspirovat a pomoci nám vidět věci z jiného úhlu.
Zapojení nezadaných lidí do Boží rodiny
Pastoři mají jedinečnou příležitost zasáhnout a pozitivním způsobem ovlivnit nezadané lidi. Zde jsou konkrétní strategie, které pastorům pomohou budovat církev přátelskou vůči svobodným lidem.
Jde čerpat do zásoby?
Častým výletním cílem účastníků Duchovního soustředění je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, tedy pokud je vůbec možné najít v nabitém programu čas na tuto neduchovní aktivitu. :-) A jelikož právě letos toto vodní dílo slaví kulaté výročí, napadla mě, jakožto člověka vzdělaného v oboru elektrotechnickém, taková, pro mě zajímavá, otázka.
Přečerpávací elektrárna na Dlouhých Stráních byla zprovozněna před dvaceti lety, roku 1996, a je umístěna přímo uprostřed masívu Hrubého Jeseníku. Pokud se odpoutáme od negativních názorů ochránců životního prostředí, je fascinující ukázkou lidské dovednosti. Vrchol kopce Dlouhé Stráně byl ladně seříznut o zhruba tři metry a vznikla tak horní nádrž v nadmořské výšce 1350 m, zabírající plochu 15,4 ha, jejíž celkový objem činí 2 719 750 m³. Hloubka nádrže činí úctyhodných 26 m.
Význam spirituality
Úvodem
Mezi hlavní důvody, proč píši tento článek, patří určité znepokojení z pomalého duchovního růstu u mnohých křesťanů. Jsou mnozí, kteří i po letech svého duchovního života zápasí se stále stejnými problémy. Dále je zde řada těch, kteří na první pohled možná vypadají spokojeně, ale pod maskou zdánlivé radosti a vyrovnanosti se skrývá frustrace ze života, vztahů, církve i sama sebe. A nakonec je mezi námi velké množství těch, kteří zasvětili svůj život Bohu, poctivě mu léta slouží, jsou oporou svých sborů – zkrátka ti, bez kterých by církev nefungovala tak, jak funguje. Zároveň však tito věrní služebníci cítí, že potřebují něco více než jen každodenní rutinu. Hledají hlubší vztah k Bohu, kladou si otázku, kde brát další sílu a motivaci do života. Potřebují strategii pro svůj duchovní život – a také jistou vnější pomoc od církve.
„Alija“, vzestup
Od zničení Šalomounova chrámu v 6. století našeho letopočtu žije většina židovského národa mimo zemi Izrael. „Alija“, návrat do této země, je od té doby touhou, která spojuje Židy na celém světě. Hebrejské slovo „alija“ v doslovném překladu znamená „vystoupení vzhůru“. Do země Izrael – a zvláště do jejího centra, Jeruzaléma – se vždy stoupá nahoru. Platí to i pro lidi, kteří do Izraele přicházejí z výše položených krajin, například z Alp nebo z Himálaje. Opuštění Svaté země je naopak vždy sestupem. Například už o Abramovi se v 1. knize Mojžíšově 12, verši 10 píše: „Tu Abram sestoupil do Egypta...“ Jeho návrat do Zaslíbené země popisuje začátek další kapitoly: „I vystoupil Abram z Egypta.“ (Gn 13,1) V tomto jazykovém úzu je hebrejská Bible důsledná, stejně jako moderní hebrejština.
Misie trochu jinak
Zůstala jsem úplně sama…
Při své první návštěvě Vladikavkazu v Severní Osetii jsem zažil mnoho zajímavých momentů, které ve mně i po letech zanechaly nesmazatelný otisk.
Jedním z nich bylo setkání s mladou ženou z Dagestánu, kterou jsme potkali v budově místního křesťanského rádia. Tehdy přijela, aby se svým otcem, který byl muslim, namluvila biblické příběhy v jejich jazyce. Už tato informace sama o sobě upoutala naši pozornost. Muslim, a namlouvá biblické příběhy?