Co je pro letniční identitu nejdůležitější? Co by neměla Apoštolská církev nikdy ztratit? Jsou to charismatická shromáždění? Je to pokání a posvěcení? Je to mluvení v jazycích, proroctví, zázračná uzdravení, evangelizace a misie?

Velikonoční promluvu, která byla zveřejněna na úvodní stránce webu, stále naleznete na YouTube.

Dovolím si začít trochu osobně. Narodil jsem se do prostředí, kde na mě letniční způsob zbožnosti dýchal s celou samozřejmostí na každém kroku. Ve sboru, který v 60. letech 20. století měl určitou míru svobody, bylo běžné vidět různé projevy duchovních darů, prorokování, výklad jazyků, dokonce kázání bylo ponecháno na tom, jak Duch v danou chvíli dá, nebylo předem připraveno. Když jsme na nedělní školce četli některé pasáže Nového zákona, třeba knihu Skutků, přišlo mi zcela samozřejmé, že se mezi námi dějí obdobné věci, jako v době, o které jsme četli. Stejně tak to bylo i v naší rodině. Pamatuji si na dlouhé večery, kdy se rodina sešla u dědy Pavla Wojnara a dospělí tak trochu zapomněli na nás děti a pustili se do rozhovorů o všem, co Bůh konal, koná i bude konat. Mělo to na mě obrovský vliv. Děda mi vůbec nepřipadal méně pomazaným Božím mužem než všichni bibličtí apoštolové. Mohl jsem do nekonečna poslouchat jeho svědectví o Boží ochraně, o Božím zaopatření i o Božím vedení. Vzpomínám na takový častý legrační detail, kdy všichni byli tak pohlceni těmi debatami, že domácí zapomněli rozsvítit světlo, a tak jsme se postupně propadali do tmy obýváku, zatímco nám jasně svítilo světlo Božího působení, které vyznívalo ze všech rozhovorů. Často se mluvilo i o problémech a doktrinálních sporech, byla to přece doba branhamistického rozkolu, který ve společenství našich sborů tehdy propukl. Asi jsme jako děti poslouchali věci, které jsme slyšet neměli, ale ve mně to všechno působilo obrovskou realitu jednání Božího ducha. Viděl jsem, že Bůh zasahuje, odpovídá na otázky, dává své prorocké zjevení i korekci. Viděl jsem důležitost, jakou mělo Boží slovo. Jak všichni Boží slovo citovali jako konečnou autoritu, jak samozřejmě očekávali, že se biblické věci budou dít i mezi námi.

Drazí čtenáři,

námětem čísla časopisu Života v Kristu je „rodinné stříbro“, tedy snaha nalézt a pojmenovat to, co je pro naši církev cenné a charakteristické, o co bychom neradi přišli. Jednotlivé články, rozhovory i ankety jsou pokusem zachytit a definovat naše duchovní dědictví i sondou do životů členů církve, jak tomuto dědictví rozumí.

Zabývat se otázkou letniční identity (podobně jako otázkou baptistické, evangelické či jakékoli jiné denominační identity) může být ošidné. Nestačí snad, že jsme křesťané? Neprojevujeme tím nezdravé náboženské sklony, když mimo křesťanskou identitu hledáme ještě nějakou? Je to vůbec důležité? To jsou zcela legitimní otázky.

Internetový slovník Wikipedia rozumí pojmu „rodinné stříbro“ jako něčemu, co představuje „trvale hodnotnou vzácnost“, popřípadě je „předmětem chlouby“. Já dodávám další dvě podmínky: Rodinné stříbro je něco, co jsme zdědili po předcích a co má hodnotu. Jde tedy o něco, co je pro naši církev typické v pozitivním slova smyslu po celou dobu naší existence. Ne něco, co bychom si přáli mít, ale to, co skutečně máme.

Samozřejmě souhlasím s tím, že podstatná je identita obecně křesťanská. To nemůže být jinak. Když studuji Bibli, hledám všeobecné křesťanské hodnoty, chci být na prvním místě Božím dítětem a služebníkem. Nikdy se nemodlím, abych byl „správným letničním.“ Přesto se domnívám, že termín „letniční identita“ své opodstatnění má.

Číslo: 4/2017

Rodinné stříbro

V novém čísle najdete

• Slovo biskupa
  
  • Rodinné stříbro, modlitby a kříž
• Rodinné stříbro
  
  • Rodinné stříbro Apoštolské církve
  • Zpověď letničního křesťana
  • Jak chápu svoji letniční identitu?
  • Zeptej se svého pastora
  • Letniční se musí vrátit k modlitbám!
  • Letniční model církve
  • Zeptal se tvůj kamarád
• VOŠMT
  
  • 25 let – 225 studentů – 2. 5. Den otevřených dveří
• Ze života církve
  
  • NTM 2017
  • Projekt dostavby střediska ve Šluknově
  • „Schválně, jestli si dokážeš uklidit do 10 minut.“
  • Příště zas!
• Čtení pro manžela
  
  • Jak vyřešit „občanskou válku“ aneb Jak z kola ven
• Dětem
  
  • Hugo
• Zápisník
  • Pomoc lesům na Karmelu 2017

Vdávala jsem se, když mi bylo dost málo let. Oba jsme byli, zhruba řečeno, nevěřící. Já jsem sice o Bohu slyšela, ale vůbec mě nenapadlo, že by pro mě Ježíš mohl něco udělat. Žila jsem ve vzpouře proti zákonu, ve kterém jsem byla vychována. Moc velké štěstí jsem neprožívala. Po 17 letech manželství jsem se setkala s živým evangeliem, okamžitě jsem po něm chňapla a uvěřila. Myslela jsem, že to prostě jen řeknu svému manželovi a on okamžitě uvěří.

Téma, které bych dnes rád otevřel, se týká manželství s nevěřícím partnerem. Začnu dvěma protichůdnými tvrzeními: 1) „Manželství s nevěřícím může být pěkné“ a 2) „Nikdy si nevěřícího neber!“ Řeknete si, jak se v tom tedy máme vyznat? Proč si nevzít nevěřícího, když existuje naděje na pěkné manželství?“

Být lektorem etiky na základních školách je obvykle skvělá práce. Člověk se pohybuje mezi dětmi, kterým předává důležité hodnoty, a když má v ruce metodiky programů takové kvality, jakými jsou Etické dílny®, může mít i vcelku velkou naději, že jeho práce má skutečný efekt.

Tématem vztahů se zabývá již apoštol Pavel a známá je pasáž o ne/táhnutí jha s nevěřícími. Během své služby mezi mladými jsem viděl mnohé situace, kdy se mladý člověk zamiloval do protějšku, který Ježíše neznal. Když si promítám minulých 15 let, neřekl bych, že by nějaká etapa byla tímto tématem poznamenána více a některá méně. Mluvíme-li tedy o dospívající generaci 16+, tento problém tu byl vždycky a bude i nadále.

Číslo: 3/2017

Vztah s nevěřícím

V novém čísle najdete

• Slovo biskupa
  
  • Když Bůh pohne tvým svícnem
• Vztah s nevěřícím
  
  • Manželství s nevěřícím
  • Bylo to tu vždycky
  • Dařilo se mu...
  • Ano, či ne?
  • Vztahy byly fajn, dokud...
  • Žádná negativa jsem nenašla
  • Říct to tak mladým
  • Ještěže to nebyla svévole
  • Kéž na mně vidí Krista
  • Modlím se za jeho spásu
• Mesiáš podle Matouše
  
  • Poznat Ježíše lépe
• Ze života církve
  
  • Buďme kamarádi
• Čtení pro manžela
  
  • Odkud jsou boje a hádky v manželství?
• Dětem
  
  • Dort
• Recenze
  
  • Pohádkové Vánoce 2016?
• Zápisník
  • Pomoc lesům na Karmelu 2017