Loading…
  • 0
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
Ostatní

Ostatní

 úterý, 11. září 2018 13.38

Pastor 21. století

Když se nad tímto tématem zhluboka zamyslíme, musíme uznat, že církev je zcela jedinečná instituce. Vždyť kolik známe institucí, které nepřetržitě fungují dva tisíce let, a zároveň jsou stále ve fázi růstu? To je výsledek mimo veškeré kategorie. Samozřejmě, známe náboženství a hnutí, která existují také velmi dlouho. Většinou jsou ovšem bez institucionální formy (třeba hinduismus) nebo jsou vázány na konkrétní národ a kmen (židovství). Mít však instituci se všemi známkami organizace, která existuje tak dlouho a stále roste, stále se rozvíjí a která je stále schopna zasahovat nové následovníky napříč rozdílnými kulturami, je unikátní záležitost.

 středa, 22. srpen 2018 13.25

Mesiáš podle Matouše - Existuje neodpustitelný hřích?

„Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude. A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“ (Mt 12,31–32)

Zemřel Ježíš za všechny hříchy? Vyjma jednoho? Co všechno může být člověku odpuštěno? Jak ještě hříšný člověk může mít naději, že dostane Boží milost? Jsou nějaké hranice Boží milosti?

 středa, 22. srpen 2018 13.08

Jaké jsou tvé koníčky a sny?

V jedné diskuzi kdysi dávno se jeden pastor zeptal ostatních, zda mají nějaké koníčky. Někteří začali opatrně takovými svatými koníčky, jako čtení duchovních knih… Když se neprozřetelně zeptali mě, nadšeně jsem se rozpovídal o potápění, jízdách na motorce, sbírání nožů a hodinek, o tom, jak bych chtěl najít nějaký poklad, a jak pouze neskáču z padáku, protože se bojím. Ten pastor pak řekl: „Bratři, budete se muset za mě modlit, já jsem asi divný, nemám žádný koníček.“ V tu chvíli jsem si uvědomil, že něco není dobře. Že ta naše křesťanská kultura je zaměřená hodně jednosměrně. Že správný muž je jenom hrozně duchovní, a všechno ostatní je mimo. Není špatné být duchovní, ale muž jako takový musí být komplexní.

 středa, 22. srpen 2018 13.03

Odpočinek je stav tvého srdce a tvé mysli

Původním záměrem bylo udělat malou biblickou studii na téma odpočinku. Po brouzdání v konkordanci a přemýšlení o kontextu daného slova v Písmu jsem dospěl k několika závěrům.

  • Odpočinek je v Písmu velmi silným tématem, ačkoli na málo místech najdeme popis odpočinku, který by odpovídal jeho pojetí ve 21. století.

  • To však neznamená, že Písmo nám nemá dnes k tomuto tématu co říci. Právě naopak. Více než kdykoli v minulosti je zejména mysl člověka vystavena tak úpornému tlaku na výkon a potřebuje odpočinek.

 středa, 22. srpen 2018 12.59

Odpočívat se záměrem

V knize Bílá velryba od Hermana Melvilla je popsána bouřlivá scéna, kdy se velrybářský člun žene mořskými vlnami za bílou velrybou Moby Dickem. Námořníci se s napnutými svaly dřou do úmoru a všechna jejich síla, energie se soustředí na daný úkol. Vstupují do vesmírného konfliktu mezi dobrem a zlem: chaotické moře a ďábelský mořský netvor stojí proti muži planoucím spravedlivým hněvem, kapitánu Achabovi. Ve člunu je ovšem také jeden člověk, který nedělá nic. Nedrží veslo, nepotí se, nekřičí. Je to harpunář, který je v tichosti připraven a čeká. Pak zazní tato věta: „Aby si harpunáři tohoto světa zajistili největší výkonnost při vrhu, musí se k němu stavět odpočinutí, a ne udření.“

 středa, 27. červen 2018 10.11

Domácí hospic Křídla Sedlčany

Co nás to napadlo?

V roce 2004 jsem měla možnost doprovázet svoji maminku, která zemřela na rakovinu. V té době jsem ještě o možnosti domácí paliativní péče nic nevěděla, a tak jsme jí jen tak podle našich schopností a možností s pomocí ochotných lidí kolem naší rodiny splnili její poslední přání – zemřít doma...

 úterý, 12. červen 2018 14.59

Když potraviny pomáhají...

Dne 27. 6. 1996 zřídilo vedení naší církve Diakonii jako účelové zařízení církve (dnes evidovaná právnická osoba).

Platí, že poskytování pomoci lidem v nouzi jde s nesením evangelia a činěním učedníků ruku v ruce. To jenom my si to často oddělujeme, protože se zdá, že pomoc lidem v materiální nouzi není dostatečně duchovní. Ale Pán Ježíš to tak nedělal. Byl velmi citlivý jak na duchovní potřeby, tak na tělesné. A v epištole Jakuba nalezneme následující:

„Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?“ (Jk 2,5)

„Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích. (Jk 2,14–18) 

Diakonie je tu k pomoci. Jako nástroj pro sbory v této oblasti a současně nástroj motivace a povzbuzení, že jde naplňovat a uvádět Boží slovo do praxe.

Dodnes si pamatuji, jak nám dětem farář v nedělní škole vysvětloval, kdo je to diákon – jdi a konej.

Teď trocha alegorie. Kvalitní nesení evangelia a kvalitní pomoc v nouzi (nebo chcete-li evangelizace a sociální práce) je jako kvalitní železniční trať, po které může vlak (církev) úspěšně dosahovat svého cíle.

Jestli je v církvi praktikovaná jen jedna část Božího pověření, pak je něco špatně a dříve nebo později to pozná každý sbor nebo církev. A pokud na to bude reagovat, dají se věci zase do pohybu. Aby vlak nevykolejil, je třeba důsledně dbát na údržbu kolejí a zachování přesné vzdálenosti kolejnic od sebe. Tolik alegorie.

Diakonie AC je doposud málo využívaným nástrojem v rukou církve. Asi proto, že je v myslích členů církve vedena jako sociální služba. Církev by přece měla nést evangelium, a ne se zdržovat tak tělesnými záležitostmi, jako je pomoc lidem v materiální nouzi, dnes souhrnně nazývaná sociální.

A teď něco z praxe. Možná by podtitul názvu tohoto článku mohl znít „Co se děje, když Bůh dá jako nástroj k nesení radostné zprávy potraviny“. A od začátku letošního roku je tato možnost poskytnuta ze zákona státem. A zdarma. Tak proč ji nevyužít?! A nemusí to být jen Diakonie, tuto možnost má každý sbor církve. Najdou se lidé, kteří tento nástroj začnou používat?

Potraviny jsou nástrojem k osobnímu kontaktu s lidmi. Přesně k tomu kontaktu, kterým se otvírá možnost k budování důvěry, přátelství a sdílení svého svědectví o životě s Bohem. A přesně to většině z nás schází, protože jsme uzavření do sebe. A vůbec přitom nemusíme a ani nemáme opustit svou službu ve sboru a tvrdit, že teď dělám s potravinami, tak na další nemám čas. To je špatně.

Co to tak zkusit znovu a jinak? Začít se dívat po svém okolí na potřeby těch kolem nás. V domě, v ulici, kde bydlíme, v zaměstnání nebo i v obchodě. A s překvapením nebo s hrůzou zjistíme, kolik takových lidí máme jen ve své blízkosti.

Jsem přesvědčený, že tento nástroj může používat téměř každý člen sboru. Ostatní je jen záležitost logistiky a naplánování. V následujících svědectvích se dočtete, jak to začalo z Boží milosti fungovat u nás v Břeclavi.

A když máte ještě výborné spolupracovníky a dobrovolníky (je nás zatím 17) se skvělým ředitelem hypermarketu jako v Tescu Břeclav, pak je radost používat tento nástroj. Odezvou bylo třicet nových návštěvníků na našem velikonočním shromáždění. A průběžně chodí další.

Potraviny odebíráme z Tesca každý den a během týdne je dodáváme cca 300 lidem.

A ještě něco! Nevstupujte do této služby bez průběžných modliteb za všechny zúčastněné. Pokud budete mít zájem, rádi se s vámi podělíme o zkušenosti.

Jako Diakonie jsme připraveni, pokud to bude v našich silách, sborům pomoci.

Kdyby chtěl kdokoli pomoci Diakonii, rádi ji přijmeme.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

731 504 303.

Podpořit naši službu můžete:

Přes účet 73701158 / 2010, vs 1                  

Přes GIVT

 úterý, 29. květen 2018 10.37

Zodpovědnost jako klíčový postoj každého muže

Dnes budu mluvit o zodpovědnosti každého muže. Nemyslím si, že zodpovědnost by bylo to nejoblíbenější téma, o němž bychom rádi slyšeli a diskutovali.

Zodpovědnost je totiž postoj, který vrací míč na naši stranu hřiště. Pokud jsme vyrostli v charismaticko-letničním prostředí, věříme v moc modliteb (správné), ale někdy se modlíme za věci, které bychom měli vzít do svých rukou (nesprávné). Správné vnímání zodpovědnosti tedy vymezuje hranice mezi tím, co činí Bůh a co máme činit my.

Používáním tohoto webu souhlasíte s používáním souborů cookie.